Casey a Čelsinka slaví 1 rok ...
30.12.2013
... a přejeme oběma hodně zdraví a lásky a stále stejné radosti ze života 
Čelsa
.....loučíme se s rokem 2013.....a jaký vlastně byl ?
Zimu roku 2013 jsme prožívali se štěňátky "C" a protože Čelsinku jsme si nechali, bylo u nás dlouho veselo :-) Jaro probíhalo ve znamení cvičení a plynule jsme naskočili do zkouškového maratonu, který skončil až říjnovým MSR. Byly jsme s holkama na několika loveckých zkouškách a sezonu hodnotím jako vyjímečně vydařenou. Podzim jsme strávili na čekaných na kachny a dostali se i na pár honů, tak měly holky možnost své vlohy konečně vyzkoušet i v praxi. Ale nebylo v roce 2013 jen veselo. Dostihli nás i některé špatné zprávy od našich přátel, kteří se museli rozloučit se svými čtyřnohými kamarády. Bohužel jedna z těchto zpráv se týkala i našeho odchovu Ainee :-( Zdravotní komplikace se nevyhly ani našim holkám. Začala to Čelsiným roztrženým spodním víčkem po napadení psem. Pokračovalo to Bončinou nešťastně propíchnutou nohou od rákosu a následným zánětem. Další v pořadí byla Šerynka - nohy pokousané od jagdteriéra. Úplný konec roku u nás nebylo vůbec veselo. Bonýška nám venku něco sežrala, což se provilo velmi bolestivými křečemi žaludku. Byla to otrava blíže neurčeného původu a nějakou dobu nebylo vůbec jasné, jak to dopadne. Naštěstí Bonýška se den ode dne zlepšovala před očima a poslední krevní testy ukázaly všchny hodnoty v normálu. Přes všechna zranění naštěstí holky vyvázly bez trvalých následků a snad máme na dlouho klid. A tak do roku 2014 všem kamarádům, majitelům našich štěňátek a ostatním návštěvníkům stránek i jejich čtyřnohým miláčkům přejeme .........hlavně zdraví !!!
Naši dorostenci z vrhu "B" slaví 2. narozeniny
24.11.2013
Bibi, Meggy, Bonnie, Brixie, Bruno, Benny, Brito a Alane....přejeme Vám všechno nejlepší a hodně zdraví do dalších let
...tady je Vám týden :-)
Ainee
20.10.2013
Ta nejmutnější zpráva přišla z Rožnova pod Radhoštěm. Bonýščina dcera "Ainee" Amazonka z Černobílé Duhy ve věku pouhých tří let odešla do psího nebe. Tato zpráva nás šokovala. Ainee jsme si oblíbili už jako novorozené štěňátko. I přes nízkou porodní váhu měla velkou chuť žít a svůj život si doslova vybojovala. Bohužel její poslední boj s pneumotoraxem byl předem prohraný. Budiž nám útěchou, že Ainee měla krásný život u rodiny Bůžkových, kterým tímto mockrát děkujeme za všechnu péči a lásku.
Sbohem Amazonko, Šmudlo, Ainee.....nikdy na tebe nezapomeneme !
MSR
11.- 13.10.2013
Díky složení všestranných zkoušek v roce 2012 se nám dostalo možnosti zúčastnit se VII. Mezinárodní Soutěže Retrieverů Písek. V přímé nominaci jsme nebyly, ale díky startu pouze jednoho zahraničního účastníka a odmítnutí některých vůdců, kteří byli v nominační tabulce před námi, jsme byly v květnu 2013 osloveny se Šerynkou a později i s Bonýškou. Startovat na této nejvyšší zkoušce je pro nás velkou ctí, ale Bonie vycházelo hárání a tak jsem s díky účast odmítla. A tak v pátek 11. října jsme se Šerynkou vyjely směr Písek. Cesta byla hrozná. Na D1 se v pátek odpoledne opravovalo několik úseků a kolony byly nekonečné. Moje původní časová rezerva skončila téměř hodinovým spožděním. Naštěstí jsme nebyli jediní :-)
Při večerním rozlosování jsem nám vytáhla číslo 2, dostali jsme každý památečnou sklenici a pomalu odjeli na chatu, kde jsme strávili dvě noci. Přes prvotní problémy s topením jsem v našem skromném ubytování musela ocenit soukromí, které jsme se Šerynou na čtyřlůžkovém pokoji měly. V sobotu jsme se probudili do velmi chladného rána a tohle počasí se studeným větrem bohužel vydrželo celý den. Naše podzimní oblečení nestačilo. Po slavnostním nástupu s krásnými loveckými fanfárami a zpěvem se naše skupina vydala na první stanoviště pole. V krásné honitbě se proháněli koně hned vedle prostoru vymezeného pro tyčky. Úplná idylka :-) Naštěstí se rozrušení koní i psů za chvíli uklidnilo a na výkon disciplíny nemělo vliv. Šerynka na poli pracovala nádherně a prvně jsem si užívala zkoušky bez nervů. Zatrnulo mi jen při vlečce pernaté. Šerka přeběhla konec vlečky a dlouho něco ověřovala za vlečkou. Po chvíli pochopila, došla zpět k vlečce a už byla u kusu. Čas byl doslova pár vteřin pod 4 minuty, tak jsme čtyřku uhájily. Příšedné chladno toho dne zpestřovala jen dobrá nálada v naší skupině. Po obědě na lovecké chatě proběhla výměna stanovišť. Naše skupina šla na vodu. Vodní disciplíny jsme zvládly s drobným zaváháním na kachně z hluboké vody. Střelec ustřelil větev a Šerynka chvilku nevěděla, co je co. Uvědomila si to ještě před skokem do vody :-) První zkouškový den jsme zakončili s plným počtem bodů chováním na stanovišti. Na lovecké chatě jsme se ohřáli a čekali, co se bude dít. K našemu překvapení se nedělo nic a tak jsme jeli na ubytovny. Na chatě, kde jsme bydleli, se sešla bezva parta a tak jsme si udělali alespoň v místní hospůdce příjemné posezení.
V neděli ráno mlha brzy opadla a nás čekal krásný slunečný den s mnohem příjemnějšími teplotami, který dal vyniknout nádherné okolní přírodě. Začínali jsme na velkém lese. Vylosovala jsem až poslední barvu. Nervozita stoupala. Tuhle disciplínu nemáme vůbec rádi. Šerynka ji chodí dost rychle a často ji musím slovně brzdit. Nechala jsem barvářský řemen více méně ležet a Šerka jako obvykle ověřovala i do stran, ale barvy se držela. Došli jsme ke kusu, ale rozhodčí měli představu o práci na barvě jinou. I když jsme z barvy nesešly, ohodnotili nás známkou 2. Ráda jsem nebyla, ale bohatší o další zkušennost. Zbytek zkoušek na malém lese jsme si užily bez nervozity a Šerynka došla ostatní disciplíny ve čtverkách. Na vyhodnocení jsme čekali na lovecké chatě a podívali se i na pěkný rozstřel o druhé místo. Vítězem se stal už počtvrté jediný zahraniční účastník pan Wladyslaw Hoff se svým labradorem Ligustr Cotoneaster. Upřímně blahopřejeme.
Kompletní výsledky ZDE Fotogalerie ZDE a ZDE
"Šerynka" Aimee z Černobílé Duhy - VII. MSR Písek II. cena 354 / 376 bodů
Na Písecko jsem jely s hlavním cílem - bez nervů projít všestranku a užít si MSR a to se nám i vyplnilo. Jsem moc ráda, že se Šerynce povedlo obhájit 21 z 22 známek z poslední všetranky :-) Ani ve snu by mě nenapadlo, že zakončíme naši druhou zkouškovou sezonu na MSR. Přesto musím říct, že mě trochu zklamala úrověň některých rozhodčích. Jejich sporné verdikty vůči jiným vůdcům a zbytečné nesrovnalosti by se na takto vysoké zkoušce vyskytovat neměly. Také jsme prožili hromadné rozčarování z toho, že organizátoři nezajistili žádný slavnostní večer. Škoda na vrcholové akci. Naopak velmi potěšena jsem byla z úrovně většiny účastníků i jejich pejsků. Máme se co učit. Setkala jsem se se známými tvářemi a poznala i nové fajn lidi. Příštímu VIII. MSR Zlín zdar !!! :-)
PZ Ivančice
28.9.2013
Na podzimních klubových zkouškách pořádaných RK CZ reprezentovaly naši chovatelskou stanici Bonnie s Verčou Slabou a vedly si výborně. Na zkoušky jsme se bohužel nemohli jet podívat, tak jen zprostředkovaně - Bonnýška dvakrát zaváhala. Poprvé na vlečce pernaté, kdy ji stáhnul jiný pach. Jakmile si chybu uvědomila, dohledala správnou pachovou stopu a bažanta spolehlivě přinesla, ale čas už na čtyřku nestačil - známka 3. Druhé zaváhání bylo na markingu, kdy kus lehce přeběhla - známka 3. Všechny ostatní disciplíny holky zvládly bez chyby a odměnou byla I. cena.
Posíláme do Brna velikou gratulaci a děkujeme Verči, že Bonnýšce dopřává loveckého vyžití J
Bonnie z Černobílé Duhy - PZ I. cena 179 bodů
Klubová výstava RK Oslavany 2013
21.9.2013
Tradičně jsme navštívili prestižní výstavu v Oslavanech, kterou každoročně pořádá Retriever Klub CZ. Jako posuzovatele pro labradory pozvání přijaly manželé Ellis z Velké Británie - Dolwen kennel. Naše holky jsme tentokrát nevystavovali, ale na požádání Míši Hasíkové jsem měla tu čest vystavit Meggynku - dceru naší Bonie. Meggy vystavování vyloženě baví, tak jsem si to spolu hezky užily. Posuzovala nás Mrs. Sian Ellis, která preferovala robustnější typ a dostaly jsme velmi dobrou s tímto krásným posudkem ⇒ 
Black Magic z Černobílé Duhy - 22 měsíců
V Oslavanech na mě taky čekal pohár pro vítěze ZPR Čertovo Břemeno, který tenkrát nepřežil přepravu. Jeho velikost mě překvapila :-) Bonýšce jsme udělali fotku s jejím největším zkouškovým úspěchem.
Bonie - vítěz ZPR Čertovo Břemeno
Ranní mizerné počasí se rychle vybralo a Oslavany jsme si s holkama Hasíkovýma a Verčou Slabou skvěle užili. Viděli jsme spoustu nádherných psů a potkali hromadu starých i nových známých a úspěšným upřímně gratulujeme. Tak se těšíme zase za rok :-)
Holky na kachním honu
7.9.2013
V sobotu jsme se zúčastnili našeho prvního honu na kachny v Hostimi. Já vedla Šerku a Mira Bonču a pro všechny čtyři to byla premiéra. Z raního chladného počasí se vyloupnul krásný slunečný den. který jsme si moc užili. Holky nadšeně nosily kachny z vody, jen Bonýška se divila křídlovkám :-) To Šerynka se neváhala potopit a přinést kačera, co se jí schovával pod vodu. Moc mě potěšili klidy, ovladatelnost i předávky, ale vůbec mě nepotěšil Šerynčin zvukový projev, který předváděla při plavání pro kus. Díky tomu musím prozatím odložit trialové plány, dokud se Šerka trochu neumravní :-) Celkem se ulovilo okolo 240 krásných velkých kachen.
Byla nádhera pozorovat holky při opradvové práci a za tento krásný den děkujeme Jardovi Šímovi a MS "Hubert" Hostim !!!
Šerynka a Bonýška - za fotky velký dík Verči Chromé
Dne 22.8.2013 byl Bonýšce udělen ČESKÝ ŠAMPION PRÁCE
Bonie se tak stala 45. labradorským retrieverem, který se může pyšnit tímto titulem. Moc si toho vážíme. Bonie šla svoje první zkoušky lovecké upotřebitelnosti až v pěti letech. Letos má šest a šla svoji druhou a poslední zkouškovou sezonu, měla tak letos poslední šanci šampionát dokončit. Ani my sami jsme moc nevěřili, že se to povede, ale chtěli jsme jí tu šanci dát a povedlo se. Doufáme, že budeme inspirací pro všechny, kdo mají stejný sen a malé sebevědomí :-)
ZPR Čertovo Břemeno
17.-18.8.2013
V sobotu brzy ráno nás čekala daleká cesta na Táborsko, kde se konala dvoudenní Zkouška přinášení retrieverů. Počasí slibovalo a taky vyplnilo velmi teplý víkend, ale letos jsme už snad i zvyklé. Přihlášená byla Bonýška a cíl mise byl jasný - pokusit se zabojovat o CACTa a dokončit tím pracovní šampionát. Na místo jsme dorazily bez komplikací a po nezbytných formalitách nastoupilo všech 22 startujících na rozlosování. Stejně jako Šerynce na všestrankách jsem i tentokrát Bonýšce vylosovala číslo 11. Doufala jsem, že by to mohlo přinést štěstí. Vrchní rozhodčí pan Pasák nás hned zatepla upozornil, že je to vrcholová zkouška a budou velmi přísně posuzovat, což je samozřejmě v pořádku, ale na pohodě to nepřidalo. V naší skupině bylo 6 psů a my chodily na disciplíny vždy pátí. Začínaly jsme zase na vodě. Přinášení kachny bylo bez problémů, ale na handlingu jsme lehce zaváhaly. Dostaly jsme za úkol donést nejprve levou kachnu. Poslala jsem doleva, ale asi tak napůl cesty ke kusu plaval klacík a Bonča ho v domnění, že jde o kachnu, chňapla. Po zjistění, že ulovila dřevo, je plivla, ale trochu ji to rozhodilo a změnila směr. Hned jsem pískla a ukázala znova levou stranu a Bonča otočila vlevo a za chvíli plavala i s kusem zpět. Pravý kus byl dobře viditelný, tak šlo už jen o aport. Rozhodčí nám z disciplíny dali čtyřku, ale za poslušnost jsme schytly přísnou trojku. Šlo jen o malou pomocnou známku a tak jsme ještě měly možnost ji vylepšit. Po vodě se pokračovalo na louce s vyšším porostem disciplínou marking. Bonýška nešla směr úplně přesně, hodila si takový oblouček a přímo ke kusu. Rozhodčí se chvíli dohadovali o známce a nakonec se přiklonili ke čtyřce. Poslední na tomto stanovišti nás čekala dohledávka v rákosí. Přišly jsme na cestičku mezi rákosem a poslala jsem Bonie hledat. Vítr nám přál, protože jen co jsem ji ztratila z dohledu, už nesla. A podobně to měla i většina psů z naší skupiny. První stanoviště bylo úspěšně za námi.
Následovalo pole a začínali jsme vlečkou pernaté. Bonča vlečku šla krásně pod větrem a jak kus míjela, hodila brzdu a přímo k bažantovi. Rychle vzala, tak jak tam ležel a mazala za mnou. Bohužel ho držela za letku a takhle ho nesla celou cestu a stejně i předala a tak jsme měly malou pomocnou trojku z přinášení pernaté. Ale aspoň jsme dostaly pochvalu za krásnou nosovou práci na vlečce. Čekala nás naše nejobávanější disciplína - handling na poli. Kusy byly pohozené poblíž sloupů vysokého napětí a byly docela blízko sebe. Taky foukalo a tak nám rozhodčí ponechali volbu, na který kus psa pošleme první. Šly jsme na řadu po Chitovi, který tuhle disciplínu umí skvěle i se zavázanýma očima, takže laťka byla hodně vysoko. Když se blížila naše chvíle, nechala jsem Bonču odloženou za balíky slámy, aby neviděla a já šla k tyčce - místu vypouštění, abych se podívala, kde budou kusy pohozené. Vítr foukal zprava doleva a tak jsem ji poslala nejdřív pro pravého bažanta. Nešla sice rovnou čáru, ale stále dopředu a doběhla prakticky ke kusu. Přinášení bez problémů a já poslala dopředu na levý kus. Bonýška proběhla pár metrů kolem něj, ale vítr šel naopak, tak o něm nevěděla. Zaběhla za něj a já pískla stopku a přivolala, aby se dostala na úroveň kusu. Tam jsem zase pískla stopku a Bonýšku poslala doleva. Ta už ale jen sklonila hlavu, nabrala druhého bažanta a bylo hotovo. Já myslela, že leží tak o pět metrů vedle :-) Bonča mě svým výkonem moc potěšila. Poslušnost byla skvělá. Tuhle disciplínu jsme 14 dní zpátky téměř denně drtily a odměnou byla pochvala rozhodčích, čtverka z handlingu i pomocné čtverky z poslušnosti a přinášení. Tím jsme si vyprůměrovaly známku z přinášení pernaté na 4 a taky poslušnost nám vycházela v tuto chvíli dobře, ale ještě nám to mohla pokazit známka z nedělního čtverce. Sobotu jsme zakončili další čtverkou z disciplíny chování na stanovišti a udržely tak za první den plný počet bodů.
Po návratu na penzion, kde bylo pro nás zajištěné zázemí a nocleh jsme se potkali s vůdci z dalších skupin. Po zjištění, jak náročný terén a posuzování je na lese, který nás čekal v neděli, jsme se na les vůbec netěšili. Spaly jsme s Bonýškou na pokoji s Janou Račkayovou a Jackym. Vyspaly jsme se dobře, jen ráno nás už dárečci tahali z postele :-) Plni sil jsme po snídani nastoupili celí nedočkaví na informaci, kde budeme začínat. Přidělili nám stanoviště s vlečkou a voděním. První nedělní disciplína byla tedy vlečka srstnaté. Bonýška ji měla nataženou v nelehkém terénu a končila za prudším kopcem v lese. Teda divím se, že se tam rozhodčímu chtělo :-) Na začátku mi ustřelila doprava, ale to bylo dobře, protože ji to znejistělo, stopu si našla a zbytek vlečky si dosledovala na jedničku. Přinášení nebylo snadné. Bylo vidět, že má s králíkem co dělat. Kusy, které byly na lesních disciplínách použiti, nebyly z nejmenších. Přesto Bonča předala vzorně a po příchodu druhého rozhodčího jsme si vyslechly opět slova chvály za její práci na vlečce a známky 4 a malá 4 za přinášení. Čekalo nás vodění. Normálně z této disciplíny obavy nemám, ale rozhodčí na ZPR měli o vodění naprosto konkrétní představu, kterou nám před disciplínou také sdělili. Před námi šlo několik psů a tak jsem měla trochu času Bonýšce vysvětlit, že mě musí sledovat jako o život a nesmí předejít ani o centimetr. Pod pohrůžkou se jí to chvíli docela dařilo, ale co udělá při samotném zkoušení jsem netušila. Zavolali nás a my se pokoušely předvést to, co jsme cvičily v posledních minutách. Naštěstí Bonýška zjevně pochopila, že jde o hodně a tak šla naprosto vzorně. Došly jsme nakonec a po uvázání jsem Bonču moc pochválila. Rozhodčí mi říkali, ať ještě nechválím, že nevím známku. Já ale měla radost hlavně proto, že udělala přesně to, co jsem po ní chtěla, i když to běžně máme naučené trochu jinak. Dostaly jsme známku 4.
Čekalo nás poslední stanoviště a na něm dohledávka dvou kusů srstnaté v lesním čtverci a odložení. Čtverec byl neuvěřitelně hustý. Bylo v něm spoustu mladých stromků a různé jiné pichlavé porosty. Výhodou pro nás ale bylo, že to byla špice lesa a tak to psy nenutilo ze čtverce vybíhat ven na louku. Bonie má na lese spíš problém, že hledá na velkou vzdálenost, tak jsem doufala, že ji terén trochu přibrzdí. Spoléhala jsem na její chuťovost a skvělý nos a šly jsme na to. Poslala jsem ji na dohledávku a vyběhla jako raketa. Vběhla do porostu a ozvalo se bolestivé vyštěknutí, ale hledala dál, tak jsem čekala, co bude. Za chvíli mi rozhodčí hlásí, že už nese. S těžkým králíkem se Bonýška nemohla prodrat ke mně, ale povedlo se a králíka v pořádku předala a mazala hledat dalšího. U druhého kusu byla dle slov rozhodčího opět v rekordním čase a zase chvíli hledala cestu zpátky. Bylo to opravdu velice špatně průchodné a vůbec na mě neviděla. Ale nějakou cestu našla a i druhý kus přinesla v časovém limitu a ještě s rezervou. Králíci byli velcí a pro její malou mordu to byl v tomto terénu trochu oříšek, ale povedlo se a čtyři body byly naše. Rozhodčí nešetřili chválou. Další čtverky nám přistály za přinášení a poslušnost. Dala jsem totiž jen dva povely – hledej a hledej další J. Tím se nám i celková známka z poslušnosti vyčtverkovala. Bonču jsem po disciplíně pořádně prohlédla a žádné zranění nenašla, tak se ve čtverci asi jen o něco narazila. Čekala nás stejně jako se Šerynkou před měsícem poslední disciplína - odložení. Na tom jsme mohly buďto celé zkoušky vyhrát nebo úplně vypadnout. Na rozdíl od Šerynky má Bonýška odložení výrazně horší a navíc v tréninku poslední dobou hodně kazila, tak to byly opravdu nervy. A to si ze mě ještě rozhodčí udělal srandu, že ji vidí, jak leze. Když viděl, že mě málem trefilo, tak radši vše uvedl na pravou míru. Bonýška těch 5 minut uležela a tak se nám touto poslední čtverkou podařilo projít zkoušky bez ztráty kytičky J
Byly jsme jediní s plným počtem a zkoušky tak vyhrály, ale co nás zajímalo nejvíc byl titul CACT, kterým se Bonči podařilo dokončit šampionát. Měla jsem obrovskou radost i slzy tekly J Moc děkujeme všem, co nám držely palce a hlavně Bonýšce, která se tady jako druhý nejstarší účastník zkoušky vyšvihla a ukázala, že do starého železa ještě nepatří. Dala nám výhru jako dárek k výročí, jak jsem ji před ZPR prosila :-) Zkoušky nebyly vůbec lehké a o to víc si cením vítězství. Mám pocit, že nám paradoxně sedly ty těžké terény a přísné hodnocení. Měly jsme taky moc fajn přátelskou skupinu, poznaly nové lidi a načerpaly další cenné zkušennosti. Bonýška tak uzavřela jednu kapitolu a vysloužila si tím cvičení už jen pro radost, kdy si můžeme dovolit dělat jen věci které miluje, tj. rákosí, dohledávky, vlečky, vodu apod. a taky se konečně dočká nějakého honu. Zaslouží si to :-)
Bonie Black and White Rainbou – ZPR I. cena 204 / 204 bodů, Vítěz zkoušek, CACT
…… máme ještě do Oslavan slíbený skleněný pohár pro vítěze, který se podařilo přepravci roztřískat J
"Áčka" slaví narozeniny
5.8.2013 oslavili Bonitčiny "A" děti 3 roky a všichni z Černobílé Duhy jim přejeme hodně štěští, zdraví a lásky do dalších let. Šáry byla zrovna u nás na prázdninách a tak se Šerynkou slavily spolu :-)
Hawkeye, Šerynko, Ainee, Maxi, Hawky a Šárko všechno nejlepší
I. Severomoravské Derby Potštát
27.-28.7.2013
V sobotu ráno jsme se s naší Bončou, Verčou Slabou a její Bonýškou (dcerou té naší) vydaly směr Potštát, kde ve vojenském prostoru Libavá pořádal KCHLS konečně opravdu moravské Derby :-) Předpověď počasí byla děsivá, předpokládal se rekordně teplý víkend. Na Verčin popud jsme si pro jistotu vzaly i pláštěnky. Překvapilo nás, že jsme je potřebovaly už na to, abychom mohly na Libavé vysednout z auta. Byla strašná průtrž mračen. Nakonec z toho bylo jen asi půlhodinové ranní osvěžení a po celý zbytek víkendu byly teploty opravdu úmorné.
Startovalo celkem 10 psů ve dvou skupinách a sobota patřila podzimkám. Vylosovala jsem Bonči číslo 4 a Verča juniorce číslo 9. Bylo jasné, že se celý víkend nepotkáme. Pro Verču i Bonnie to byly první zkoušky lovecké upotřebitelnosti a tak se nervozita dala krájet. My jsme začínaly na vlečkách. Teploty na poli už byly hodně nepříjemné, ale na vlečky jsem za to byla ráda a doufala, že to Bonču trochu přibrzdí. Nestalo se tak, ale stopy držela skvěle, takže vlečky po čtyřkách. Další disciplína kachna z vody byla taky v plném počtu a nás čekal výborný oběd. Lepší svíčkovou jsem nejedla :-) Odpoledne jsme pokračovaly markingem. Rozhodčí vybrali louku, kde pes musel pro kus z nízkého porostu vběhnout do vyššího. Vypadalo to jednoduše, ale psi na tom měli docela problémy. Rozhodčí nelehký terén v hodnocení zohledňovali. Bonýška mě potěšila a šla téměř přesně. Další nás čekalo slídění s dohledávkou. Výkon, který jsme tady předvedly nebyl z našich nejlepších, byl úměrný počasí :-) Přestože Bonča nevyvíjela žádnou závratnou rychlost, terén proslídila. Přinášení kazila a musela jsem dát povel. Vysloužily jsme si tím velmi milosrdnou trojku, ale na markingu jsme z přinášení schytali zase přísnou trojku, tak se to vyvážilo. Všechny přinášení už jsme měly za sebou a díky ostatním čtverkám se nám vyprůměrovala 4. Poslední disciplínou bylo vodění. Na vodítku to bylo v pořádku, ale bez něj hrůza. Bonča se vlekla, myslela jsem, že si lehne a dál nepůjde :-) Naštěstí jsem se už odpoledne vlekla i já a asi jsme působily sehraně :-) a rozhodčí nás ohodnotily známkou 4.
Na lovecké chatě jsme se sešly i s druhou skupinou a bez dlouhých počítání se zjistilo, že 4 psi jsou s plným počtem a šlo se na rozstřel. Tím byl marking a byli v něm Bonie, chesapeanka a dvě flatky. Bažanta rozhodčí házeli do asi metrového rákosu a upozornili, že čas nebude jediným rozhodujícím kritériem. Po tom, co Bonča předvedla na vodění jsem myslela, že ji tam budu muset donést, ale Bonýška pro kus rychle vystřelila, rákos chvíli prohledávala a nesla zpět. Vysloužila si tím druhé místo za chesapeankou Donou a mě moc potěšila.
Verči s juniorkou se bohužel tolik nedařilo a vypadla na první disciplíně - markingu. Bonnie kus hodně přepálila a tam intenzivně slídila. Svou roli sehrála nervozita, nezkušennost i věk :-) Rozhodčí dovolili, aby si holky podzimky cvičně došly a kromě trojky na slídění by ostatní disciplíny byly ve čvterkách. A to potěší :-)
V neděli nás čekaly vodní práce. Ráno se žádné formality neřešily a také jsme chtěli využít zatím milosdrných teplot a hned začali. První byla dohledávka v rákosí. Rákos byl vysoký a průměrně hustý. Do podobného chodíme cvičit, tak Bonči nedělal problém. Po přemístění nás čekalo slídění v rákosu. Terén byl hustě travnatý s občasným nízkým rákosem. Bonie je v rákosu zvyklá pracovat samostatně a prohledávat hluboko. Ale díky nižšímu terénu měli rozhodčí představu o kontaktnější práci a tak jsme schytly první trojku. Pokračovali jsme na vodu, kde jsme měli chvilku čas, než druhá skupina dokončí a tak jsme hafany nechali osvěžit a trochu zařádit. Ostatně fyzicky nejnáročnější disciplínu jsme měli za sebou.
Na vodě jsme začínaly kachnou z hlubové vody - známka 4 a následoval handling dvou kachen. Foukal nám silný protivítr a rozhodčí házel kachny opravdu daleko, ale zrovna Bonýšce se stalo, že druhá kachna připlula až ke břehu. Posílala jsem ji po břehu, ale nechápala a vždycky šla hledat kachnu na vodu. Bohužel taky na vodě byly nějaké rostliny a tak je Bonie prověřovala. Byl to adrenalin a už jsem to viděla černě, ale nakonec se povedlo. Časem jsme už byly ke čtyřem minutám a ještě snížená známka za spostu povelů a tak jsme si z handlingu odnesly dvojku za disciplínu i malou dvojku za poslušnost. Přesto jsem Bonýšku moc pochválila, že to nevzdávala a vytrvale hledala. Následoval marking do vysoké trávy, kde Bonča v okruhu asi dvou metrů dohledávala - známka 3. Předposlední disciplínou bylo vodění, tentokrát v normálním tempu - známka 4. Při posledním chování na stanovišti byli psi tak unavení, že se ani nehnuli :-)
Na chatě se konal opět rozstřel dvou fenek s plným počtem bodů, potom opět výborný oběd a čekání na výsledky, které byly zpracovány v rekordním čase a to jsme v tomto počasí opravdu uvítali :-) K mému velkému překvapení nám dvojka z handlingu stačila na první cenu a díky výsledku ze sobotních podzimek jsme v SM derby skončily na celkovém čtvrtém místě a nominovaly se tím na Derby ČR 2014. Verča s Bonnie vodky došli ve druhé ceně díky limitní dvojce na práci v rákosí. Šly to jako poslední disciplínu před stanovištěm a vedro udělalo své :-) Na dohledávce v rákosí byla naopak pochválená za nejlepší práci ve skupině. Bonnie se jako náš první odchov žijící mimo naši CHS stává lovecky upotřebitelnou fenou. Holkám moc gratulujeme a přejeme hodně dalších úspěchů !!!
Zkoušky proběhly v přátelské atmosféře starých i nových známých a byly skvěle připravené. Na všechna stanoviště bylo možné dojít pěšky a celý průběh se obešel bez zbytečných časových prodlev. Občerstvení a stravování bylo zajištěno na krásné nové lovecké chatě, kde nám i psům pořadatelé připravili super zázemí. Děkujeme !!! Ráda bych vyzdvihla i způsob posuzování rozstřelu, kde vítězil opravdu nejlépe pracující pes a nerozhodovaly nesmyslné vteřinky, které občas upřednostní psa i s nekorektním přinášením. Tímto gratulujeme Jardovi Šímovi a Donči ke krásnému výkonu a zaslouženému vítězství.
Bonie Black and White Rainbou - I. SM Derby 4. místo, PZ I. cena 188/188 b. CACT + SZVP I. cena 113/136 b. CACT
Bonnie z Černobílé Duhy - SZVP II. cena 118/136 b.
Za fotky děkujeme KCHLS a přidala jsem jich pár holkám do galerií - Bonie ZDE a Bonnie ZDE
Já s Bonie Verča s Bonnie
VZPR Pohár prezidenta RK CZ 2013 Kostelní Střímelice
13.-14.7.2013
V pátek večer jsem si natáhla budík někdy po čtvté ranní a jak se v sobotu ukázalo, bylo to naprosto zbytečné. Tak od druhé jsem se průběžně budila. Okolo páté jsem naložila holky a vyjela směr Kostelní Střílemice, kde jsme s Bonýškou a Šerynkou byly přihlášené na všestranky. Původně jsme měli jet celá rodinka, ale s Čelsinčiným zraněním to bylo moc komplikované. Provoz nebyl nijak velký a tak nás moc nezdržela ani četná omezení na naší slavné hopsastraße. Stihla jsem i snídani na benzince a s rezervou dorazila na loveckou chatu do Střímelic. K mému milému překvapení jsem zahlédla několik známých tváří, což ale mou typickou zkouškovou nevolnost nijak neřešilo :-)
Na nástupu se sešlo 18 startujících a po formalitách a úvodní řeči jsme byli rozděleni do dvou skupin po pěti a dvou dalších skupin po čtyřech. Vylosovala jsem Bonýšce číslo 13 a Šerynce přidělili číslo 11. Byly jsme tedy ve čtyřčlenné skupině a s dvanáctkou s námi byla i Jana Račkayová s labradorem Jackym. Z toho jsem měla opravdu radost. S Jankou jsme společně prošly pár zkoušek a tak se už docela známe. Není nad milou společnost a psychickou podporu :-) Se čtrnáctkou naši skupinu doplnila Magda Němcová s goldenkou Miou a tak jsme (nebýt Jackyho) byli úplný babinec.
Naše skupina začínala na vodě. Po přesunu na místo jsme šly hned na věc a nestihly psi ani namočit. Začínaly jsme na kachně z hluboké vody. Břeh byl hezky přístupný a zvěř čerstvá, takže se žádné překvapení nekonalo. Pokračovalo se handlingem dvou kachen. Byl silný boční vítr a tak rozhodčí nechali možnost volby, kterou kachnu přinese pes první. Tahle otázka mě dost zaskočila a nemohla jsem rozhodnout, ale když levá kachna pomalu mizela ze zorného pole, rozhodla jsem pro ni. Pravá kachna sice byla už téměř před Šerynkou, ale bez váhání se vydala pro levou. Druhou kachnu šla bez navádění, protože plula přímo před námi. U Bonýšky jsem byla připravená na stejný postup, který se ale ona rozhodla sabotovat. Naštěstí se mi ji podařilo včas přemluvit :-) a zbytek disciplíny zkopírovala Šerku. Po vodě jsme přebrodily na rákosí. To bylo vysoké a husté, ale vítr byl při nás. Foukal úplně ideálně. Šerynka chvíli hledala a už kachnu nesla. Bonýška si musela vyloženě podběhnout vítr, protože nesla v rekordním čase. A tak jsme měly práci na vodě za sebou. Ještě nás na tomto stanovišti čekala jedna polní disciplína - mnou obávaný marking, který probíhal na poli nad rybníkem. Šerynka šla přesně. Oddechla jsem si. Teď ještě Bonýška. Jacky bažanta dlouho bral a trochu pomačkal, ale jinak v pořádku. Nenapadlo mě, že to může mít nějaký důvod. Nastoupila Bonýška a šla přímo k bažntovi a já si zase oddechla. Trochu předčasně. Bonča začala bažanta řešit a potom i lehce kuchat. Zařvala jsem a ne jednou, ale už to k ničemu nebylo. Donesla ho a kůže byla na hrudi oddělená od masa. Je úplně jedno, co se jí na něm líbilo, ale tohle si v žádném případě dovolit neměla. Navíc první toho samého bažanta nesla Šerynka a naprosto v pořádku. Vůbec mě nenapadlo, že by Bonča mohla někdy načínat. Nikdy dřív to neudělala. Kdybych dala včas povel, nestalo se to. Vypadalo to, že jen trochu dýl bere. A tak Bonie na zkouškách skončila. Pro mě velké zklamání. Nikdy bych nevěřila, že vypadneme na přinášení. Z velké části moje chyba. No, máme další zkušennost.
Po obědě jsem se z toho šoku trochu otřepala a jelo se na stanoviště "pole". Šerynku jsem na handlingu dvou bažantů poslala nejprve na levo přesně na tyčku, ale šla hodně doprostřed. Pískla jsem stopku a poslala doleva. Něco ji ale táhlo zase do oblouku víc k pravé straně. Tak jsem radši přivolala a poslala znova, tentokrát hodně vlevo od levé tyčky a vyplatilo se. Stáčela zase trochu doprava a tak vzala oblouk přímo ke kusu. Při přinášení se tvářila všelijak a byla nějak nervozní, zpomalovala a dva metry přede mnou zastavila a s bažantem pohodila. Pak přinášení pomalu dokončila a předala. Byla jsem z toho dost rozhozená, tohle nedělává. Měla jsem strach, aby nebyla nervní ze mě a po šoku z Bonýšky bych se už nedivila ničemu. Na druhou tyčku jsem ji poslala napřímo. Šla super, úplně rovně, ale při přinášení zase totéž. Zpomalovala a kousek přede mnou zastavila, ale tentokrát se nahrbila a začala se vyprazdňovat. Po dokončení potřeby bleskově předala a rozhodčí tím pobavila. Sláva, problém měl jméno a hlavně se vyřešil :-) Časem jsme na čtyřku stíhaly, jen za to pohození jsme vyfasovaly jednu malou trojku za přinášení. Slídění s dohledávkou i vlečku pak Šerynka vyšvihla přímo ukázkově. Líp než v tréninku. Dostala pochvalu od rozhodčích a my měly pole za sebou. Na chatě nás ještě v podvečer čekala disciplína klid na stanovišti. Čekali jsme až se sejdou všechny skupiny a po občerstvení se šlo na věc. Díky velkému počtu startujících a hustéhu lesu, kterým si honci těžko klestili cestu, trvala disciplína velice dlouho. Šerynka tady problémy nemívá, ale celou dobu větřila něco v lese před námi. Měla vytažený krk jak žirafa, ale naštěstí se nezvedla. Jacky vedle nás na tom byl stejně. Jestli tam skutečně byla zvěř, tak buďme rádi, že ji honci nevyhnali.
Na zkouškách se objevili známí z Kopánek a Strakovi byli tak hodní, že nám nabídli nocleh u nich doma. Byla jsem moc ráda, protože pokoj v penzionu by jistě nebyl to pravé ořechové a navíc první noc bez Barunky mi taky na pohodě nepřidávala. U Strakových bylo veselo a já tak přišla na jiné myšlenky. Moc děkujeme.
Sice jsme šli spát docela pozdě, ale v neděli nad ránem mě zase budila nervóza. A to jsem dnes navíc věděla, že jsme z labradorů jediní vyčtverkovaní a při udržení plného počtu máme CACT jistý. Snažila jsem si to nepřipouštět, protože nás čekal velký les a naše nejobávanější disciplína barva, kterou jsme spolu s následováním ráno začínaly. Taky nepřidalo, že v sobotu se na barvách v těžkých terénech hodně ztrácely body. Přijely jsme na chatu dřív, abych mohla se Šerynkou následování ještě procvičit. Byla jsem na ni hodně přísná a přineslo to ovoce. Šla skvěle, jako nikdy předtím. A protože jsme si před následováním vylosovaly barvu číslo 1, pokračovaly hned barvou. Za jedničku jsem byla ráda, že to bude brzo za námi. Šerynka se chytla skvěle a hezky barvu držela. Někde po polovině se mi zdálo, že se trochu ztratila, ale v zápětí zase šněrovala. To se ještě jednou opakovalo, ale ze stopy jsme naštěstí nesešly. Terén byl docela slušný, ale barva se mi zdála nekonečná. A najednou jsem asi 30 m před sebou uviděla srnčí. A v tom Šerka zatáhla prudce doprava. Možná by i sešla, možná by jen obloukem pod větrem došla přímo ke kusu, ale já neriskovala. Zklidnila jsem ji a nechala načichnout a Šerynka vzala rovnou čáru přímo ke kusu. Měla jsem obrovskou radost. Šerynka dostala pochvalu od rozhodčích za krásnou práci a já výtku za zbytečně nervozní práci :-)
Na velkém lese jsme byli rychle hotovi a druhá skupina už na malém lese taky končila, tak na poslední stanoviště jsme šli ještě před obědem. Byla jsem ráda, že to bude na jeden zátah, i tak to bylo o nervy. Malý les začínal vlečkou srstnaté. Šerule asi na třetině vlečky ustřelila ostře doleva. Bylo mi jasné, že tudy vlečka asi nevede, ale než jsem se stihla rozmyslet, jestli ji přivolám, vrátila se a pokračovala ve směru. Pak už v lese vidět nebyla a mně nezbylo než čekat. Dlouho mě nenapínala a mazala zpátky s králíkem. Dál nás čekala dohledávka dvou kusů v lesním čtverci. Viděla jsem, jak rozhodčí nesou kusy každý z jedné strany a bylo jasné kde budu vysílat. Nastoupily jsme nejprve k pravé straně, kde byli i rozhodčí a poslala jsem Šerynku hledat. Ona ale zamířila doleva napříč čtvercem, do kterého nebylo vůbec vidět. Nezbylo mi, než věřit jejím schopnostem. Ona věděla líp než já, kde kus leží, protože za chvíli nesla zleva králíka. Na druhého jsem ji teda poslala ze stejného místa jako prvně a to už šla někam dopředu a zase byla rychle zpátky s kusem. Do lesa muselo zleva profukovat, protože Jacky po nás udělal přesně totéž. Před námi byly poslední dvě disciplíny a ve mně by se krve nedořezal. Hlavně i proto, že následovalo vodění - jedna z našich nejslabších disciplín. Hned po čtverci jsem už s Šerkou pochodovala a pod pohrůžkou násilí se jí snažila domluvit :-) Při samotné disciplíně na vodítku šla docela dobře, jen v jednu chvíli obešla nějaký keřík, ale vodítko nenapla. Při vodění volně šla vzorně a já se třepala na hodnocení. Rozhodčí to naštěstí viděli stejně jako já a známku nesnížili. Poslední nás čekalo odložení, což je naše docela silná disciplína, ale člověk nikdy neví, který zajda půjde zrovna kolem. Bylo to nekonečných 5 minut. Teď vypadnout, tak to se mnou sekne. Naštěstí se žádná zrada nekonala a poté, co holky ve skupině dokončily disciplínu, nám rozhodčí přicházeli říct poslední známky. Nikdy mi číslo 4 neznělo líp :-)
Úplně mě to dostalo. Jít všestranky se samými čtverkami byl můj sen. A teď i splněný. Hned jsem to volala domů :-) Po návratu na chatu jsem to pořád ještě vstřebávala a navíc mi tamtamy donesly, že nikdo další plný počet nemá. To byl teda úkol, ještě jsem se třepala a měla pronést závěrečné poděkování. Snažila jsem se to v hlavě nějak poskládat, ale nebyla schopná dát dohromady dvě souvislé věty. Když přišlo na vyhlášení a znělo troubení pro vítěze, moc mě to dojalo a tak jsem poděkování v podstatě odkoktala :-)
Píšu tento článek s odstupem několika dní a pořád tomu ještě nemůžu uvěřit. Považuju tento úspěch za naprosto fantastický a vděčím za něj hlavně Šerynce, která je úžasná a skvěle zvládá i tu mou trému. Ale taky musím říct, že jsme měly i štěstí. Každý kdo na zkoušky chodí ví, jak málo stačí a malá smůla zhatí všechno snažení. Nás prostě žádná smůla nepotkala a měly jsme i dobré terény. Byly to krásné a skvěle zorganizované zkoušky a hezké počasí to jen podtrhlo. Rozhodčí byli přísní a spravedliví a nejvíc si jich cením za lidskou atmosféru, která nám vůdcům dodávala potřebného klidu. Moc ráda bych taky poděkovala Jance a Magdě, které nám upřímně držely pěsti a pomáhaly s odložením Bonýšky :-) Ale nejvíc ze všeho děkuju Mirovi, který mi umožňuje a pomáhá s holkama cvičit.
Odjížděla jsme ze Střímelic psychicky i fyzicky naprosto vyčerpaná a naprosto šťastná :-) Šerynka byla jen vyčerpaná, šťastná bude, až dostane za svůj výkon hovězí nohu :-)
Odkaz na fotky dodáme, jakmile budou zveřejněny
"Šerynka" Aimee z Černobílé Duhy - VZPR I. cena 364/376 bodů - Vítěz zkoušek, CACT a nejlepší práce v lese
... a tak se stalo, že moje a Šerynčino jméno přibylo na putovním poháru Prezidenta
Vítězná fotka s rozhodčími - fotka použita s laskavým svolením autorky Lenky Nokič
LZ a SZVP Švábenice
6.-7.7.2013
O tomto víkendu jsme se s Bonýškou vypravily do Švábenic na lovecké zkoušky pořádané KCHLS. V sobotu se začínalo lesními zkouškami. Bylo hezké počasí s přiměřenými teplotami. Startovalo 11 psů a byli jsme rozděleni do 3 skupin. Po ranních formalitách jsme s losem 4 začínaly na stanovišti, kde se přezkušovalo následování a barva. Vylosovaly jsme si barvu číslo 3 a nějakou dobu čekaly. Když na nás přišla řada, začaly jsme před barvou tradičně následováním a mohla jsem si vybrat, jestli chci střelce vedle sebe nebo až na konci. Variantu střelec na konci jsme znaly, tak jsem se rozhodla pro tuto. Vyšly jsme a ve chvíli, když jsme míjely nástřel barvy v lese, Bonýška zavětřila a zašla s nataženou hlavou za mě. Potom se sice bez povelu přiřadila, ale rozhodčí penalizovali. Na konci jsme nemohly najít střelce a tak jsme si následování o dost prodloužily, ale naštěstí žádné další srážky nebyly. Známka z následování tedy byla 3. Pomyslela jsem si, to nám to pěkně začíná.
V zápětí jsme šly na barvu. Bonýška se hezky chytla a občas sice pod větrem, ale stále barvu držela. Došly jsme takto až téměř na konec, kde asi 20-30 metrů před kusem byla lesní cesta a na ní Bonýška prudce sešla do leva. Po pár krocích nás odtroubili a já se vrátila před cestu a Bonča to vzala pro změnu doprava. Opět troubení. Napotřetí už přešla cestu rovně a já vzápětí divočáka uviděla. Byl přímo před námi a kdybych se pořádně rozhlédla, nemusely být 2 body dole. Na cestě byla barva asi rozjetá nebo rozchozená a tak ji to v tom hodně profukujícím lese táhlo špatně. Škoda, byla to opět moje nezkušennost na barvách. Ale aby nám to nebylo líto, na barvách měli problémy téměř všichni. Proč, to netuším, ale ten den hodně foukalo a to na barvu není zrovna ideální. No, dvojka z barvy nás hodila do druhé ceny a tak už nám o nic nešlo a zbytek zkoušek jsme si užily v pohodě :-)
Po přesunu na další stanoviště nás čekal marking, slídění a vodění. Terén na slídění byl vytyčen v lese. Vzhledem k té druhé ceně jsem chtěla s Bonýškou zkusit, jak bude na slídění v lese pracovat, když ji nechám víc odběhnout. A Bonýška sice pracovala velmi aktivně, ale příliš samostatně a tak jsme si vysloužily známku 3. A to byla poslední snížená známka lesních zkoušek. Marking, vodění, obě vlečky, odložení i chování na stanovišti bylo ve čtverkách. Byl to hezký den v příjemné společnosti Janky Račkayové, která nám spolu s Jackym ve skupině dělala společnost.
Bonie Black and White Rainbou - LZ II. cena 213 / 244 bodů
V neděli následovaly vodní práce, na kterých startovalo 12 psů rozdělených do dvou skupin po šesti. Bylo hodně teplo, ale na vodní práce to zase tak nevadilo. Los 2 určil, že začínáme u disciplín vodění a oboje rákosí. Vodění proběhlo v pořádku a první rákosí byla dohledávka. Kachnu našla Bonča velice rychle a hned pokračovala další disciplínou - slíděním v rákosí. Slídila úžasně, téměř nevybíhala a šla ochotně do všech možných porostů i přes vodu. Proslídila až k místu, kde byla pohozená kachna. Stále se tam motala a musela ji cítit a vypadalo to, že tam nějak zápasí, ale bohužel v časovém limitu se jí nepodařilo kachnu vytáhnout. Tím jsme ze zkoušek vypadly. Šli jsme s rozhodčím kachnu hledat, ale nenašli. Způsobila jsem trochu humbuk, když jsem chtěla, aby dalšímu psovi neházeli novou kachnu a tím prokázali, že není zaklíněná a je dohledatelná. Bylo to ale zbytečné, protože fence chesapeaka po nás se podařilo kachnu vytáhnout. Bylo mi Bonýšky líto, pracuje letos ještě lépe než loni, ale bohužel to není vidět na výsledcích. Snad tu smůlu brzy prolomí. Na druhou stranu byli rozhodčí tak hodní, že nás nechaly si zkoušky kompletně cvičně dojít. Jen pro info, kromě trojky z makringu by byly samé čtverky :-) A tak jsme si užily další hezký bezstresový zkouškový den :-)
Kompletní výsledky obou zkoušek ZDE
Když jsem se vracela domů, myslela jsem, že nejhorší událost dne v podobě vypadnutí ze zkoušek máme už za sebou. Omyl. Po příjezdu domů jsem našla Čelsinku s roztrženým a neskutečně napuchlým spodním víčkem levého oka, až to na první pohled vypadalo, že je bez oka. Byla s Mirou na procházce a napadl ji jeden asociál od nás z ulice. Utekl otevřenou brankou, napadl ji a hned zase utekl, což neudělal poprvé. V tu chvíli mi byly nějaké zkoušky naprosto ukradené a mazali jsme na veterinu. Bylo nutné šití, takže narkoza a domů jsme vyfasovali antibiotika, léky od bolesti a kapky proti zánětu. Přesto, že Čelsa odjížděla z veteriny napíchaná silnými driáky od bolesti, první noc nám kňučela. Trvalo skoro 3 dny, než bolest a zánět v oku ustoupili. Potom už jen svědění z hojení a taky pořád nasazený límec, aby si šití nerozškrábala. Po 12 dnech jsme stehy šli vytáhnout a krásně se jí očko zhojilo. Skoro to není vidět. Taky jsme už nekolikrát šly okolo toho psa agresora a poprvé se cukla, ale v zápětí se šla podívat až k plotu, s kým má tu čest. A už podruhé vypadala, že si to s ním chce vyřídit :-) Mám z ní opravdu radost, že si neponese nějaké následky v podobě bázlivých reakcí.
Toš tak u nás :-)
Bonýška šesté narozeniny
1.7.2013
Bonča dnes slaví 6 let a my jí přejeme všechno nejlepší, hlavně zdraví, štěstí a spokojenost. Ať si na ni dcerky moc nedovolují :-)
Bonýška slavila rychle a s dortem byla hotová za cca 1,5 minuty :-)
Tomuhle focení nechápala :-)
Kopánky 2013
27.6.-30.6.
Po roce Simča Malá a Hanka Jurášková opět pořádaly výcvikový tábor na Kopánkách. Loni se nám tu líbilo a tak jsme si ani letos nenechali tábor ujít. Přijeli jsme komplet celá smečka a oproti loňsku na celé čtyři dny. Pojali jsme to tak napůl výcvikově a napůl dovolenkově. Výcvik probíhal ve dvou skupinách. Začátečníci měli tábor zakončený zkouškou OVVR pořádanou Retriever klubem a pokročilí tábor zakončili fanděním na OVVR :-). Mira s Čelsinkou navštěvovali skupinu začátečníků, ale nedělních OVVR se kvůli nízkému věku zúčastnit nemohli. Já s Barunkou, Bonýškou a Šerynkou jsme chodily cvičit s pokročilýma. Spolu s námi byla v pokročilých i Verča Slabá s Bončinou dcerou Bonýškou juniorkou a kamarád Jirka Seidl s labradorkou Andy, která sice není z naší chovatelské stanice, ale chodí s námi cvičit a v neděli ji také čekaly OVVR.
Tábor byl stejně jako loni skvělý - vysoká úroveň výcviku i večerních přednášek ve skvělé společnosti kamarádů a známých. To ale nebylo jediné, proč jsme se na Kopánky těšili. Ve Starém Hrozenkově totiž bydlí Alan (Bončin syn z vrhu "B") se svojí rodinkou. A tak jsme hned ve čtvrtek odpoledne Strapinovi navštívili. Byly to krásně strávené chvíle a každý si přišel na své. Hafani si spolu vydatně zařádili, Barunka si zase pohrála s Martinkou a Terezkou a my dospěláci jsme měli čas si povykládat. Stihli jsme také malou společnou procházku, na které jsme zjistili, že Alan je moc šikovný pes s velkou chutí do práce a že by klidně mohl zkusit nedělní OVVR. Zpátky na Kopánkách jsem zjistila, že na zkouškách ještě je volné místo a tak slovo dalo slovo a Alánek byl přihlášený na OVVR. Mira Strapina bohužel neměl kvůli pracovnímu vytížení možnost přijet si disciplíny na tábor vyzkoušet a tak musel stačit jen můj popis a instruktáž. V podstatě nevěděli do čeho jdou :-) A jak to vlastně dopadlo?...
...v neděli ráno se na Kopánkách začali scházet účastníci OVVR. Počasí bylo chladné, mlhavé a vypadalo to, že i sprchne. Hned po snídani jsme mazali fandit Andynce a Alanovi, který byl celý podivočený ze všech těch feneček okolo, tolik jich pohromadě ještě neviděl :-) Zato Jirka s Andynkou vypadali, že se vyspali do růžova, nervozita žádná. Po nástupu, rozlosování a nezbytné veterinární přejímce zkoušky začaly disciplínou povaha. Alan s číslem losu 8 rozhodčímu panu Grossmannovi předvedl, jak vypadá povaha takového seznamovacího retrievera. Na fenečky se doslova vrhal, což je patrné i z fotek :-) To Andynka s číslem 9 povahu prošla s ledovým klidem.
Po přesunu na louku se pokračovalo nosem neboli dohledávkou. Mirovi jsme ještě vysvětlili, jak se má hlásit rozhodčímu a nezbývalo než držet palce. Tráva byla vysoká a Alan zprvu moc nechápal, co v té vysoké trávě má dělat, ale za chvíli pochopil, kačku našel a s malou přestávkou při přinášení předal. Byli jsme z toho hodně překvapeni, protože kachnu nikdy nenesl. Vlastně ji jen jednou viděl a to mu bylo 5 měsíců. Vůbec mě nenapadlo, že ji přinese a tak jsem Mirovi neřekla o možnosti výběru - nechat si zapsat známku s kachnou nebo jít na aport s dummy zvlášť. Známku 3 z aportu si nechal zapsat a schytali i nějaké další trojky, ale byli spokojení :-) Andynka na dohledávce předvedla pěknou práci a šla ve čtverkách a se splněným aportem se zvěří.
Následovalo chování po výstřelu - oba ve čtverkách a poté přesun na vodu. Na vodě Alan ukázal bezchybný aport s dummy a vysloužil si další 4. Jirka se na poslední chvíli rozhodl, že nechá Andy hodit kachnu. A dobře udělal, Andynka také za 4 a s oběma aporty zvěře. Chybělo už jen vodění. Nejdříve na řemeni - Alan za 4 a šel do té doby v první ceně. Bohužel u vodění volně na posledních pár metrech poodešl a Mira musel dát dva povely a známka 2 je hodila do druhé ceny. Asi se na něho z korony usmívala nějaká fenečka :-) Alanův výkon mě mile překvapil. Mira Strapina ve čtvrtek netušil, že nějaké OVVR jsou a co to obnáší a nikdy nenavštěvovali žádný cvičák. A v neděli zkoušku složili bez jakékoli konkrétní přípravy a s tak pěkným výsledkem. Máte náš obdiv.
"Alan" Benjamin z Černobílé Duhy - OVVR II. cena 202 / 232 b., aport zvěře
Alanovi i Dance s Mirou moc gratulujeme a děkujeme za milé přivítání a krásně strávený čas s Vaší rodinkou.
Andynka vodění zvládla ve čtverkách a udržela tak plný počet. Díky nižšímu věku fenečky Bory, která také měla plný počet a dva aporty zvěře a tímto jí k vítezství gratulujeme, se Andynka umístila na celkovém 2 místě. Jirkovi Seidlovi a Andy moc gratujeme a jsme moc rádi, že se Vám tak hezky podařilo zúročit poctivou a někdy nelehkou přípravu :-)
Fotky Alana jsem přidala do jeho galerie ZDE
Alan s Mirou Andy s Jirkou
PZ Hvozdná u Slušovic
16.6.2013 jsme s Mirou, Bončou a Šerkou vydali na podzimní zkoušky pořádané Retriever klubem ve Hvozdné u Slušovic. Počasí bylo slunečné a postupně se oteplovalo. Po nástupu, veterinární přejímce a rozlosování jsme byli rozděleni do 4 pětičlených skupin. Bonýšce jsem vylosovala číslo 12 a Šerynce přidělili 15 a to pro nás znamenalo, že naše skupina začínala na slídění s dohledávkou. Přejeli jsme na místo, kde se disciplína konala a šlo se na věc. Tráva v terénu pro dohledávku byla hustá a vysoká do pasu. Navíc bylo bezvětří a to nebyla dobrá kombinace. Naši skupinu začínal flat "Blekýs", který po delším hledání našel a na řadě byla Bonýška. Vypustila jsem ji do porostu, ale už po pár metrech nebyla vidět a tak jsem ji hodně stahovala k sobě, abych vůbec věděla, kde slídí. Došli jsme k hranici 150 kroků, zazněl výstřel a začal běžet časový limit pro dohledávku. Bonča hledala dlouho a prověřovala terén všemi možnými i nemožnými směry, ale bohužel kachnu v časovém limitu nenašla. Bezvětří a vysoký porost si vyžádaly svoji daň a Bonýška tím ze zkoušek vypadla. Bylo mi jí líto, protože pracovala hezky a kolem místa, kde kus ležel prošla několikrát. Bohužel na chlup stejný osud čekal i další 2 psi po nás.
Na řadu přišla Šerynka a začalo pofukovat. Taky tráva už byla více prošlapaná a tak Šerynka bez problémů kachnu našla a předala. Šerynka pokračovala na vlečce pernaté, markingu a vodění ve čtverkách a Bonýšce rozhodčí také dovolili marking a vlečku cvičně vyzkoušet. Pokračovaly jsme se Šerynkou na vlečce srstnaté a když jsem viděla stejný vysoký porost, kde králíka táhli, polilo mě horko, protože kdyby Šerda z vlečky sešla, vůbec bych o tom nevěděla. Naštěstí mě nenechala dlouho trápit a za chvíli králíka nesla. Potom následovala obědová pauza a my měly před sebou poslední disciplínu - kachnu z hlubové vody. Šerynka spolehlivě předala a tak jsme zakončily zkoušky s plným počtem bodů.
Pak se čekalo na spočítání výsledků a rozstřel. Díky problémům na slídění s dohledávkou i v ostatních skupinách byli jen 3 psi s plným počtem bodů. Do rozstřelu Šerynka nastupovala s další labradorkou Exou a ještě jednou flatkou. Rozsřelovou disciplínou byl marking ve vysoké trávě. Flatka začínala a vyšlápla v trávě cestičku zprava ke kusu a čas měla 23 vteřin. Stejnou vyšlápnutou cestou se dala Šerynka i Exa, obě za 22 vteřin. A tak se rozstřel ještě jednou opakoval, tentokrát už jen mezi labradorkami. Šerynka šla první opět stejnou cestičkou a podařilo se jí vylepšit čas na 20 vteřin. Exa se rozhodla na své závěrečné vystoupení vydat rovně vysokou trávou přímo ke kusu a její čas byl někde okolo 17 vteřin a tím celé zkoušky zaslouženě vyhrála. A to Pavel navíc při obou předávkách genlemansky čekal, až si Exa předsedne a pomalu odebíral a bavil tím celou koronu. Tento rozstřel jsem si užila, o nic nám totiž nešlo. Exa už má Šampiona práce a tak se i Šerynce čekatelství počítá. Tímto dodatečně Pavlovi děkuji za poslané doklady.
I přes prvotní zklamání na dohledávce to byl hezký den strávený v bezva společnosti kamarádů a známých.
Šerka mě svým výkonem velmi potěšila. Jsem ráda, že se konečně dočkala plného počtu bodů. V loňské sezoně totiž vždycky někde nějaký bodík ztratila i přes to, že předváděla moc pěknou práci.
"Šerynka" Aimee z Černobílé Duhy - I. cena 188/188 bodů Res. CACT
Fotky ZDE - směs našich, paní Sehnalíkové a Simči Malé s jejich laskavým dovolením
OVVR KCHLS Veselíčko
9.6.2013 se konaly zkoušky Ověření vrozených vlastností retrieverů ve Veslíčku pořádané KCHLS a předvedli na nich své vrozené vlastnosti Ctibor Kročil se Šárkou :-) Jela jsem se s Barunkou taky podívat, ale ve Veslíčku jsme trochu bloudily a tak jsme nástup, rozlosování a povahu nestihly. Ctibo vylosoval číslo 2 a šlo se do terénu na další disciplíny. Čekala je dost vysoká tráva, kde se přezkušovalo chování po výstřelu. Se střelbou nikdo větší problém neměl a tak se o kousek dál ve stejném porostu pokračovalo dohledávkou vlečeného dummíka. Tady se zřejmě projevila bázlivost spojená s předchozí střelbou u pejska s číslem jedna, protože se odmítal přiblížit k místu, kde se přezkušovalo a tak Šáry začínala na dohledávce. Terén jí problémy nedělal a po chvilce hledání se vracela i s dummíkem, vzorně předala a tak měla splněný i aport. Okamžitě navázala disciplínami vodění na vodítku a volně. Opět vzorně :-) Chyběla jen poslední disciplína. Protože měla Šáry jako první splněnou téměř celou zkoušku, musela dlouho čekat, až dokončí i ostatní. Čekání ji nebavilo a vůbec nechápala, proč si nemůže hrát s ostatními psy. Byli jsme totiž v klubovně místního mysliveckého sdružení a lítající židle by asi neprošly :-) a venku bylo úmorné vedro. Okolo oběda jsme se dočkali a jelo se na vodu. Aport z vody i s předávkou zvládla Šárka na jedničku a své vystoupení zakončila masáží zad :-) Nějakou dobu se počítaly výsledky a hurá na vyhlášení. Spolu se Šárkou měli plný počet bodů ještě další 2 psi, ale u KCHLS se pořadí v případě rovnosti bodů určuje dle abecedy a tak se stali Šárka a Ctibo vítězi OVVR.
"Šárka" Afrodita z Černobílé Duhy - OVVR prospěla - 232 / 232 b.
Ivance a Ctibovi posíláme gratulaci a děkujeme za hezký den i za to, jak se Šárce věnujete.
Fotky jsem přidala Šáry do galerie ZDE - některé naše, některé paní Sehnalíkové
KV Zlín
1.6.2013 se Míša Hasíková s Meggy vypravily na Krajskou výstavu do Zlína. Meggynku ve třídě otevřené předvedla Míša Vlčková, které tímto děkuji a posuzoval pan Zdeněk Antonovič. A holky se líbily :-) Vyběhaly si výborná 1, vítěz třídy otevřené a poté i titul Krajský vítěz. Na závěrečné kruhy už se holkám čekat nechtělo a tak Meggy přenechala titul vítěz Zlína 2013 nějakému australskému ovčákovi :-))))))))))
Posudek: Barva oka hnědá, skus nůžkový, 18 měsíců, ale již zcela vyspělá fena správného typu, ušlechtilé hlavy, korektního pohybu, středně silná kostra, pevný hřbet, správně osvalená bedra, standartní osrstění, klidné povahy. Výška 52,5 cm, chrup úplný.
My jsme byli s Barunkou na dni dětí a tak jsme Meggynku v kruhu bohužel neviděli, ale třeba ještě holky do výstavního kruhu zavítají. Dle Míšiných slov si Meggy vystavování náramně užívala a titulem KV udělala radost všem dokola :-)) a nám taky :-)
"Meggy" Black Magic z Černobílé Duhy - V1, VTO, Krajský vítěz
Miško a Meggy, moc Vám gratulujeme a děkujeme za hezkou prezentaci.
výstavní dvojka :-)
Čelsinčina osobní stránka
24.5.2013 - dnes jsem strávila den s kapesníkem a čajem u počítače a tak jsem rychle využila tvořivého střeva a splodila Čelsince stránku. Doufám, že si toho bude vážit, Šerynka na ni čekala do dvou let. Ne, že by to bylo tak náročné, ale když ono to nikam neuteče :-)
Čelsinka ZDE
Setkání štěňátek
11.5.2013 jsme uspořádali jarní setkání štěňátek. Počasí nám vůbec nepřálo a několik účastníků kvůli dešti odřeklo, ale pár odvážlivců dorazilo. Byli to Bibi, Brita, Bonnie a Casey se svými páníčky. Spolu s našema třema černoškama jsme vyrazili do lomu na procházku. Když jsme vyjížděli z domu, bylo zataženo, ale nepršelo. Samozřejmě už po cestě začalo. Tentokrát jsme to s ohledem na počasí vzali z druhé strany a tím procházku výrazně zkrátili. V lomu jsme si udělali malý srandamač, který vyhrála Brituška a nechali pejsky vyřádit ve vodě. Narozdíl od nás jim déšť vůbec nevadil a řádění si do syta užili. Casey se vrhl do vody a protože tam byl prudký vstup, hned si zapotápěl :-). Čelsinka měla stejný zážitek pár dní zpátky a tak se oba "C" sourozenci na hlubokou vodu neodvážili a fandili ze břehu. Když jsme dorazili zpátky, pochopitelně přestalo pršet:-). Doma jsme si upršený výlet vynahradili a posezení se nám trochu protáhlo. Bylo veselo a v dobré společnosti ten čas tak letí....:-)
Mockrát děkujeme všem zúčastněným, že neváhali v tom nevlídném podnebí dorazit a těšíme se na příště....
Fotky ZDE - autorem náš zánovní fotoaparát a mobil Radka Kozla :-)
Canisterapeutické zkoušky
27.4.2013 se ve Frenštátě pod Radhoštěm konaly zkoušky povahy pro canisterapii pořádané organizací Podané ruce, o.s.
Zkoušky tady skládaly Míša s Meggynkou a vedly si skvěle. Byly hodnoceny jako sehraný tým s pěkným a pozitivním vztahem, dobrou komunikací a příjemným vystupováním. Meggy ztratila pouze jediný bod u poslušnoti při povelu lehni a v povahovém testu a reakcích na zátěžové situace už jen samá "Áčka" a hodnocení vstřícný pes.
Mišce s Meggynkou moc gratulujeme, jste šikulky 
Odkaz na fotky ZDE - autorem Podané Ruce, o.s.
"Meggy" Black Magic z Černobílé Duhy - canisterapeutický pes
NVP Ostrava
13.4.2013 jsme opět navštívili Národní výstavu psů v Ostravě. Důvodem byla fenka z našeho chovu Bibi a její první výstava. Jeli jsme ji hlavně podpořit a při té příležitosti jsme vystavili také naši Šerynku. Rozhodčím byl pan Miroslav Václavík, jehož posuzování se mi velice líbilo. Posuzoval spravedlivě a k vystavujícím se choval lidsky a slušně. Počasí bylo po dlouhé zimě konečně jarní a tak jsme si výstavu užili. Šerynka se předvedla v třídě pracovní a dostala známku velmi dobrá 3. Pochválena byla za dobrou kondici a celkovou stavbu těla. Naopak výtkou byla střední kostra a jemnější hlava. Na žádost páníčků jsem vystavovala také Bibi, která se na poprvé předvedla velmi pěkně. Výsledkem bylo vítězství v mezitřídě, ale mnohem víc mě potěšilo, že dle slov pana rozhodčího byla velkou konkurencí dospělým fenkám v kruhu o národního vítěze. Jsme na Bibinku pyšní a páníčkům gratulujeme!!
Po výstavě jsme navštívili další odchovy a jejich rodiny na Ostravsku a užili si skvělý den, za který všem moc děkujeme :-)
Bibi z Černobílé Duhy - V1 CAC
Šerynka - VD3
Návštěva u Hudeczkových
ZOP
6.4.2013 jsme byli fandit a podpořit Ctibora se Šárkou a ostatní kamarády na zkoušce Základní ovladatelnost psa v Přerově. Počasí bylo stále ještě zimní, ale už jsme si letos tak nějak zvykli :-) a dopoledne si užili. Byli jsme rádi, že se nás tam sešla taková tlupa, protože ostatní účastníci se netvářili moc přívětivě :-( Někteří byli dokonce lehce rozhozeni přítomností retrieverů na služebním cvičáku. Byla to od nás troufalost :-))))))))))))) Ctibor a Šárka podali moc pěkný výkon jen s drobnými chybkami a zaslouženě složili zkoušku na výbornou.
"Šárka" Afrodita z Černobílé Duhy - ZOP 96/100b.
Gratulujeme!!!
Gratujuleme také Mišce s Bellou, Majce s Elsinkou, Katce s Buddym a Mirovi s Daisy ke složení zkoušky.
Fotky ZDE - autor Katka Pecová a David Jedelský
Casey v novém domově
2.3.2013 se Caseynek vydal na cestu do nového domova v Albrechticích u Českého Těšína. Žádné velké smutnění se nekonalo. Věděli jsme, že Caseyho předáváme do dobrých rukou laskavých lidí - manželů Hudeczkových, od kterých máme už spoustu zpráv, jak se pejskovi daří. Casey zvládl cestu i první noci bez větších trápení a pomalu se sžívá i s kamarádem kocourkem. Hudeczkovi berou Caseyho i do práce, kde se stal všeobecným oblíbencem a maskotem :-)
Děkujeme za lásku a péči, kterou Caseymu věnujete.
Zároveň představujeme Čelsinku, která zůstává v naší momentálně černočerné smečce,
snad se jí u nás bude líbit :-)
Přejeme Caseymu i Čelsince hodně štěstí a krásný, zdravý a dlouhý život
plný zážitků a lumpačin :-) 