Casey a Čelsa mají 2 roky
30.12.2014
Všechno nejlepší přeje rodinka z Černobílé Duhy !
Čelsa s narozeninovým provazem, protože provazů není nikdy dost :-)
Ohlédnutí za rokem 2014
V tomto roce se u nás po chovatelské stránce nic moc neudálo. Všechno se točilo kolem našeho lidského přírustku – Vendulky. Ve výstavním kruhu jsme nebyli vidět vůbec a na dvou více méně povinných zkouškách jsme byli se Šerynkou. Obě dokončila s CACTem a dokončila tím také pracovní šampionát. To mi dává prostor, abych se ohlédla do června 2012, kdy jsem byla na svých prvních loveckých zkouškách se Šerynkou a Bonýškou. Tenkrát bylo naší nejvyšší ambicí zkoušky dokončit a nějaký vyšší úspěch byl fantazií. Kdyby se v září 2012 nekonaly ve Zlíně všestranky, asi by u toho i zůstalo, ale sebrali jsme odvahu a přihlásily se. Sice jsme tady zjistily, že moc nevíme, co děláme, ale posunulo nás to správným směrem a tahle zlínská všestranka byla jakousi vstupenkou do světa vyšších zkoušek. A o dva roky později mají obě holky pracovního šampiona. Zpětně hodnotím tuto naši cestu jako dobrý počin. Nejen, že jsme si zkoušky s holkama skvěle užily, ale také jsme poznali několik fajn lidí a naučili se spoustu nového. Ani po chovatelské stránce není zkouškování k zahození. Člověk se dozví cenné informace :-). Lovecká sezóna letos u nás byla ve znamení hárání Čelsy i Bonči a tak byla Šerynka jedny kachny se mnou a dva hony s Mirou, na víc nezbyl čas. Z roku 2014 si bohužel odnášíme i jedno velké lidské zklamání týkající se krytí v Maďarsku. Ale co je důležité, jsme všichni zdraví a také RTG našich odchovů dopadly dobře.
Plány do roku 2015 máme následující – ukázat se s Čelsinkou na výstavách i zkouškách a udělat z ní chovnou fenku. V plánu jsou i štěňátka Šerynky, snad všechno dobře dopadne. A na podzim by jsme se chtěli o hodně víc věnovat práci v terénu.
Do roku 2015 všem přejeme, aby kolem sebe měli jen dobré lidi
a samozřejmě zdraví na prvním místě.
3. narozeniny "Béček"
24.11.2014
Už se nemůžou vymlouvat na pozdní pubertu. Teď jsou to dospělá, poslušná, vychovaná a uvědomělá stvoření :-))))))))))))
Bibi, Meggy, Bonnie, Brixie, Bruno, Benny, Brito a Alane .... .... všechno nejlepší, hodně zdraví a spoustu dalších lumpáren 
Narozeninový den Bonnýšky juniorky. Verči Slabé děkujeme za fotky.
VIII. MSR Zlín
3.- 5.10.2014
Když jsme v dubnu zvažovali, jestli potvrdit účast na osmém ročníku Mezinárodní Soutěže Retrieverů, už jsme věděli, že budeme mít miminko. Spoléhali jsme na to, že v tomhle věku bude hodně spát v kočárku a že stihneme se Šerynkou i něco pocvičit. A když už se nám podařilo nominovat a navíc bylo tohle naše pomyslné mistrovství za humny, účast jsme potvrdili. Je to zkouška ze všech nejvyšší a pro Šerynku možná poslední, tak by nám bylo líto nestartovat. Ale realita s miminkem pak byla trochu jiná. Naše Vendulka spí sice krásně, jenže jenom v noci. Přes den spánku moc nedá a v době bdění samozřejmě potřebuje maminku. Takže o nějakém trénování se nám mohlo jen zdát. Původní plán, že září budeme obden po chvilkách v terénu dopadnul tak, že se mi podařilo urvat jen na tři krátké barvy a v pátek v den zahájení zkoušek nám Mira hodil třikrát marking. A to jsme si ještě den před tím ve čtvrtek vyrazili omrknout terén, jestli to vůbec s kočárkem projedeme a chtěli udělat aspoň jedno slídění a připomenout Šerynce něco z poslušnosti. Hned při příjezdu na místo jsme zapadli s autem a než se vyřešil odtah – Mildo, moc děkujeme :-), nezbyl už na nic čas. Takže, když napíšu, že Šerka šla MSR “z gauče“, nejsem daleko od pravdy. Nadšená jsem z toho nebyla, ale moje myšlenky patřily hlavně Vendulce a na zkouškový stres nebyl prostor. A tak naším cílem bylo neudělat ostudu a v pátek večer jsme se vydali do Sazovic na zahájení MSR. Sebou jsem brala Barunku a Mira se s Vendulkou kochal procházkou po Sazovicích. Zahájení to bylo opravdu slavnostní. Přivítání v krojích s chlebem a solí, nechyběla ani slivovička, která se mě samozřejmě netýkala :-), krásné troubení, slavnostní nástup rozhodčích i zahajovací projevy zakončené společným přípitkem dávali MSR punc výjimečnosti. V těch chvílích jsme byli o to víc hrdí, že můžeme startovat na takové zkoušce. Následnou uvítací večeři a posezení jsme si museli nechat ujít.
V sobotu ráno za velké mlhy vyjíždíme směr Sazovice. Po nástupu a nezbytných oficialitách nás čeká první a jediná společná disciplína – chování na stanovišti. Po přejezdu na místo jsme se šli rozestavit a já v tu chvíli netušila, jak blízko budeme k vypadnutí z celé zkoušky. Když se totiž honci blížili k našemu stanovišti, golden vedle nás vyběhl a mazal si to přímo k nám. To by samo o sobě problém nebyl, kdyby se ovšem milý hafan nerozhodl Šerynku zkoumat. Té se to hodně nelíbilo a chystala se mu to vysvětlit. Naštěstí si pro psa už mazala vůdkyně, se kterou si chvilku ještě kolem nás zahráli na honěnou. V téhle disciplíně si hodně věříme, ale variaci s nápadníkem nacvičenou nemáme. Šerka všechno uležela a rozhodčí nám chtěl dát pětku :-)
Jako první stanoviště nás čekal malý les. Dostat se osobákem do terénů, kde probíhalo zkoušení, bylo nemožné. Místní lužní louky byly podmáčené a pořadatelé nás převáželi teréňáky. Velice ochotně si poradili i s naším kočárkem a my s Vendulkou měli komfort, za který mockrát děkujeme. Začínali jsme dohledávkou dvou kusů srstnaté v hustém a neprůhledném terénu. Šerynka trochu dýl hledala prvního králíka, ale prověřila při tom většinu čtverce a pro druhého šla najisto a donesla bleskově. Pracovala jako vždy bez povelů. Dávno jsem se naučila jí věřit. Ona má systém a jen bych jí do toho zbytečně mluvila. O kousek dál se zkoušelo odložení, které bylo ztížené o mraky komárů. Šerynka to zvládla statečně. Spíš mi bylo líto paní rozhodčí, která ji sledovala za stejných hmyzích podmínek a to ještě musela dávat pozor, aby nevyrušila psi. I vodění a vlečku srstnaté jsme zvládly ve čtyřkách a s pochvalou od rozhodčích odjížděli na oběd.
Po obědě následoval přejezd na velký les, který u nás byl trochu nervózní, protože malá zrovna měla jíst a samozřejmě ji přesuny uhoupaly a usnula. Na místo zkoušení se šlo asi 10 minut do kopce a nahoře nás čekaly barvy a před nimi obvyklé následování. Měla jsem to krásně vymyšlené. A to tak, že si vylosuju nějakou jinou barvu než jedničku a mezitím, co se půjde první stopa, nakojím Vendulku a taťka to pak s najezeným a spokojeným mimčem v pohodě zvládne a já v klidu odejdu tu svoji barvu. Vylosovala jsem samozřejmě jedničku. Tak jsem zahodila batoh a šly jsme na následování. Máme ve zvyku si tuhle disciplínu ještě před zkoušením připomenout, ale tady už prostor nebyl. A bylo by to asi jedno, protože jsem chtěla mít všechno hlavně rychle za sebou. Asi proto jsem šla následování trošku rychleji než obvykle a při zastavení jsem naprosto nesmyslně dala tiše povel „sedni“. Následování má Šerynka skvěle zvládnuté a nikdy na ni nemluvím. Byla to zbytečná školácká chyba potrestaná známkou tři, protože rozhodčí netolerovali ani tiché povely. Trochu mi to bylo líto, ale nebyl čas nad tím dumat, barva čekala. Šerynka se správně nasadila a všechno šlo skvěle, než jsme došly k hustému maliní. Otočila se na mě a chtěla se ujistit, že do toho má vážně vlézt, ale já jsem to bohužel špatně vyhodnotila. Myslela jsem, že stopu nemá a sešly jsme. Zbytek barvy vedl do hodně prudkého kopce a to nám vyhovovalo. Šer má tendenci chodit hodně rychle a kopec ji alespoň trochu zpomalil. Asi jsem občas vypadala, jako bych jela na vleku, ale došly jsme už bez problémů. Nad kusem srnčího jsem funící podala hlášení, dostala zálomek, památeční fotka a rychle dolů. Ukázalo se, že stres byl zbytečný, Venda to celé prospala. Z disciplíny jsme si odnesly známku tři a byla jsem za ni moc ráda. Barvu nemáme vychozenou a i horší prací s řemenem Šeryce zbytečně kazím. Shrnuto – na velkém lese jsme vyfasovaly dvě trojky, pes pochvalu a já pokárání :-). Nejobávanější disciplína a první zkouškový den byli za námi. Na večerní raut, který byl dle vyprávění tradičně úžasný, jsme bohužel přijet nemohli.
V neděli jsme se probudili do slunečného rána. Na naše první stanoviště - pole jsem se těšila. Je tu víc disciplín, pes si konečně trochu zanosí a dá se tady hodně ukázat. Zároveň jsem se bála poslušnosti, které je na poli nejvíc. Netušila jsem, co tréninková prodleva udělá. Začínaly jsme slíděním s dohledávkou. Celá skupina jsme trnuli, jak to dopadne, bylo totiž bezvětří. Nastupovaly jsme jako druhé v pořadí a tak jsem měla trochu času dát Šerce aspoň pár “služebních“ povelů a připomenout, že teď se bude poslouchat :-). Na disciplíně pak pracovala velice slušně. Byla ovladatelná bez velkého přemlouvání a prostor proslídila rychle a pečlivě. Dohledávka samotná byla otázka chviličky. Přece jen nějaký vítr být musel, o kusech Šerynka brzy věděla. Vysloužily jsme si známku čtyři a krásná slova od rozhodčích. Další disciplína – handling na dva kusy přezdívaná “tyčky“ pro mě byla velká neznámá. Naposledy na MSR 2013 si to Šerka mazala přímo k tyčkám, protože pochopila, kde kusy leží. Na známku to sice nemá vliv, ale těžko se rozhodčím vysvětluje, že handling opravdu umíme. Tak jsem doufala, že to za rok zapomněla a zároveň, že nezapomněla, jak moc důležité je tady rychlé a přesné reagování na povely. Nejdříve měla donést pravého bažanta. Poslala jsme ji dopředu lehce víc doprava. Občas se totiž zdálo, že zleva trochu fouklo :-) Směr trefila docela dobře, ale ne přesně a vběhla proto do vysokého porostu, který byl hned vedle. Na úrovni kusu jsem pískla stopku a poslala doleva. Krásně zareagovala a už mi nesla prvního bažanta. U druhého kusu to proběhlo v podstatě obdobně, jen bez té vysoké trávy. Byla jsem nadšená. Šerynka předvedla krásnou práci a i díky ovladatelnosti ve vysoké trávě, odkud mě ani neviděla, to celé vypadalo efektně. Rozhodčí měli stejný názor a tak jsme na poli pokračovali ve čtyřkách. Marking byl poslední disciplínou u “polních“ rozhodčích a byl nejtěžší, co jsem doposud zažila. Zkoušel se ve vysoké a husté trávě, kde byly vyběhané cestičky, které psi sváděly do špatných směrů. Rozhodčí k tomu přihlíželi. Nebazírovali tentokrát na centimetrech a stačilo, když si pes pohlídal správný směr a pohyboval se zkušeně. Naštěstí Šerynka jejich požadavky splnila a ze stanoviště “pole“ jsme odcházely bez ztráty kytičky a s velkou pochvalou.
Na další a zároveň poslední stanoviště voda jsme pokračovali bez přestávky a začínalo se vlečkou pernaté. Je to sice polní disciplína, ale k vodě byla přiřazená z časových důvodů. A vzhledem k tomu, že se zkoušelo na hodně podmáčeném terénu, kde psi místy skoro museli plavat, byl to vlastně vodnopolní hybrid. Měli jsme z toho obavy a zbytečně. Psům tahle vodní vlečka nedělala žádné problémy. Přešli jsme kousek dál na rybník, kde nás čekaly tři vodní disciplíny. První z nich – přinášení kachny z hluboké vody nikoho nepotrápilo. Na vodu bylo dobře vidět a břeh byl přístupný. Naopak u další z disciplín – handlingu dvou kachen, jsme se zapotili, myslím, všichni. Rozhodčí chtěli vyrovnat handicap ze soboty, kdy zkoušeným silný vítr zafoukal levou kachnu až k rákosu a snažili se nám udělat podobné podmínky. Pravý kus hodili pár metrů před psa a levý hodně daleko vlevo skoro ke břehu. Úkol byl donést levou kachnu. Poslala jsem Šerynku hodně doleva, protože si všimla jen té pravé. Směr netrefila úplně přesně a tak se dvakrát ujišťovala, jestli má opravdu plavat do nikam a samozřejmě jsem opět pozorovala její vnitřní boj, protože byla natěšená na pravou kačenku. Levou uviděla až na dva nebo tři metry. Měla radost jako malá. Strašně zrychlila, aby rychle předala a mohla si jít pro druhou a to už pro mě bylo bez práce. Předávky jsme taky nepokazily a na vodě jsme šly zatím čistě. Úplně poslední disciplínou celé soutěže byla pro nás dohledávka kachny z rákosí. Terény na hrázi jsme znaly, byly jsme tu několikrát na čekané. Rákosy tu jsou dlouhé a husté, ale zkušení psi si poradili. Bylo slyšet, jak Šerka zápásí s rákosem, aby kachnu vytáhla a nebylo pro ni ani snadné vymotat se zpátky, ale zvládla to v dobrém čase. To pro nás znamenalo, že jsme na zkoušce obstály a za neděli se povedl plný počet bodů. Hladoví jsme spěchali do Sazovic na výborný oběd a čekali na spočítání bodů a vyhlášení výsledků.
“Závěrečný ceremoniál“ byl ve stejném slavnostním duchu jako zahájení, až mi bylo líto, že je to celé za námi. Z 18ti startujících soutěž dokončilo 13, z toho v první ceně se podařilo dojít 4. Měly jsme to štěstí, že jsme do této čtyřky patřily a umístily se na celkovém druhém místě. Šerynka byla navíc nejlepší v plemeni a získala i nejlepší pole. Měli jsme obrovskou radost a odnesli si neuvěřitelné množství cen. Gratulujeme i všem ostatním, kteří soutěž dokončili a samozřejmě velké blahopřání vítězce. Zkouška nebyla vůbec lehká a náročnost byla hodná MSR. Musím zmínit také skvělou práci pořadatelů. Do puntíků vyladěná organizace soutěže byla naprosto dokonalá a nápaditá, zázemí i atmosféra doslova rodinná.To vše podtrhlo hezké počasí a všudypřítomná dobrá nálada. MSR pro nás všechny byla zážitkem a skvěle stráveným víkendem. Vendulka byla zlatá a dovolila, abychom si to užili :-). A Šerynka - je prostě úžasná. Jsme na ni pyšní a za krásné zážitky jí moc děkuju. Byla pro mě čest jít takovou zkoušku s takovým psem.
Za fotky mockrát děkujeme Orsavovým, celá fotodokumentace - zahájení + vyhlášení výsledků, voda, pole, les + klidy a portréty.
“Šerynka“ Aimee z Černobílé Duhy – MSR I. cena 355/376 bodů CACT a nejlepší práce v poli
"Áčka" mají 4 roky
5.8.2014
Hrozně to letí. První duhové štěňátka slaví už 4 roky. Psí rodinka posílá hubana a my přejeme hlavně zdraví a ještě hodně bláznivých nápadů.
Hawkeye, Šerynko, Maxi, Hawky a Šárko ... všechno nejlepší !!!
Šerynka jako štěňátko
Vendulka
21.7.2014
S velkou radostí oznamujeme, že se naše rodinka rozrostla o další cácorku. Maminku moc nepotrápila a ve 21:56 se narodila s mírami 52 cm a 3.290 g. Chudák taťka má doma i s psíma holkama slušný babinec :-)
Vendulka
Bonie slaví 7 let
1.7.2014
Bonýško, přejeme Ti všechno nejlepší, pevné zdraví a zůstaň stále tak nakažlivě praštěná
...dort byl, ale tvářila se při focení tak otráveně, že jsem radši vytáhla tuhle zvpomínkovou fotku :-)
Bonýška před sedmi lety...
Výsledky RTG
30.5.2014
V neděli 18.5. jsme s Čelsou byli objednaní na RTG kyčlí a loktů k MVDr. Snášilovi. Přidali se k nám i tři fenky z vrhu B - Bibi, Meggy a Bonnie. Během tohoto týdne všem majitelům dorazily tyto výsledky vyhodnocení :
Bibi z Černobílé Duhy - DLK 0/0 a DKK A/A
Black Magic z Černobílé Duhy - DLK 0/0 a DKK A/A
Bonnie z Černobílé Duhy - DLK 0/0 a DKK A/A
Celsea z Černobílé Duhy - DLK 0/0 a DKK A/A
Výsledky nás velmi těší. Majitelům gratulujeme a děkujeme, že jste nechali své pejsky vyšetřit.
Šerynka šampionem práce
27.5.2014
Šerynka šla ve šlépějích maminky a stala se 49. labradorem v Česku s pracovním šampionátem. Jsme na ni hrdí a máme velké štěstí, že taková psí osobnost obohacuje náš život.
"Šerynko, děkujeme, že jsi a za to, jaká jsi" 
PZ Kladeruby
25.5.2014
V tuto slunečnou neděli jsme se vypravili do Kladerub, kde se konaly podzimky pod patronátem RK CZ. Přihlásili jsme Šerynku i přes mé pokročilé těhotenství, protože jsme chtěli zkusit dokončit pracovní šampionát. Své první lovecké zkoušky tady skládala i Šárka a Ctibor. Byli jsme zvědaví, jak se poperou se zkouškovou atmosférou.
Ráno nás čekalo překvapení. Posuzovat přijel samotný výcvikář RK pan Kuneš a několik dalších výborných rozhodčích a na kvalitě posuzování to bylo poznat. Po rozlosování jsme se Ctibou skončili každý v jiné skupině. Bylo hodně teplo a my začínaly voděním a vodou. Šerynka nám ukázala znovu svoji spolehlivost a zkoušku si šla doslova profesorsky a dokončila v plném počtu. Šárka začínala slíděním a markingem a celé zkoušky pracovala skvěle. Její práci rozhodčí vyzdvihli na vlečkách a přinášení. Šárka dokončila pouze se dvěma srážkami a udělali nám se Ctibou velkou radost.
Do rozstřelu jsme šli čtyři. Šerynka zvládla marking i po celém parném dni na jedničku. Na rychlejší flaty to sice nestačilo, ale já byla spokojená. Skončily jsme na třetím místě, domů dovezli CACTa a Šerka tím dokončila šampionát.
"Šerynka" Aimee z Černobílé Duhy - PZ I. cena 188 bodů - CACT
"Šárka" Afrodita z Černobílé Duhy - PZ I. cena 179 bodů
Kročilovým moc děkujeme a gratulujeme ke krásnému výsledku 
Za fotku díky Pavlovi Lusczakovi
Já se Šerynkou a Ctibo se Šáry
Omlouváme se zájemcům o setkání štěňátek. Letos se konat nebude z důvodu přírustku v naší rodině. Ale samozřejmě nás můžete individuálně navštívit, rádi Vás uvidíme.
Ze stejného důvodu jsou zanedbávané stránky, což se pokusíme brzy napravit :-)