*28.5.2023 se narodilo 5 štěňátek   (1 žlutá fenka, 3 černé fenky a 1 černý pejsek)

Štěňátka jsou po rodičích prcd-PRA a EIC N/N čistá a žádné z nich nemůže onemocnět DM, CNM, HNPK ani SD2.

Zástupce odkazů pro listování

"Mauí"

 Iti Fauna Apolline z Černobílé Duhy

Černá fenka

Majitel: Bohdana Winterová, Snědovice, okres Litoměřice

FOTOGALERIE

"Izzy"

Izzy z Černobílé Duhy

Černá fenka

Majitelé: Štefkovi, Sazovice, okres Zlín, CHS Claireblack

FOTOGALERIE

"Rasty"

Indian Rasty z Černobílé Duhy

Černý pes

Majitelé: Rajnochovi, Valašské Meziříčí

FOTOGALERIE

"Sisi"

Ice Aimee z Černobílé Duhy

Žlutá fenka

Majitel: Radek Kozel, Ostrava

FOTOGALERIE

"Bella"

Isabella z Černobílé Duhy

Černá fenka

Majité: Garaiovi, Praha

FOTOGALERIE

Rodiče vrhu "I"

Více o rodičích se dozvíte po rozkliknutí jména nebo obrázku.

Více informací o předcích po rozkliknutí konkrétního jména         Vícegenerační rodokmen ZDE         COI ZDE

Fotky "I" štěňátek najdete ZDE

Miunka loučení zvládá docela dobře a brzy se s některým ze svých nejmladších jistě setká. My jsme si správnou pětku moc moc užili a jsme na ně opravdu hrdí. Věřím, že našemu úžasnému plemeni budou dělat čest a páníčkům velkou radost.

Přejeme "Indiánkům" krásný zdravý a dlouhý život. Hodně štěstí a mějte se překrásně !

30.7.2023 - poslední příspěvek indiánského deníčku jsou zprávy z nových domovů. Cestu zvládly jako profíci. Dokonce Mauí, která jela myslím přes 4 hodiny se jen chvilkami nudila :-). Jako by tušily, že je čeká tolik krásného. První noc i zkoumání nového domova taktéž bez ztráty kytičky. To neplatí pro domácí květenu, tuším :-) Pokud vím, tak Sisi si oblíbila ozdobné česneky, Mauí šišky a Izzy měsíční jahody :-)

29.7.2023 - 62 dní - dopoledne jsme frčeli pro děti na tábor a odpoledne začal odběrový kolotoč. První dostala pusu na rozloučenou " Bílá Vlčice", která dostala jméno "Sisi". Putuje do rodiny v Ostravě, kde před ní více než 11 let dělala radost naše Bibinka. Věříme, že na ni Bibča bude shora dohlížet a Sisi bude dělat stejnou radost. Další indiánka Mauí odjížděla za začínající bouřky a domů přijela také za bouřky, která lámala stromy. Jméno Mauí je z přenádherné pohádky Odvážná Viana a kdo ji viděl, toho tahle symbolika jistě pobaví :-) Odjíždí do dalekého Bylochova, kde žila naše Bou. Od nás si vysloužila indiánské jméno "Zářivé Jitro" a to pro svoji nekonečně  a intenzivně vítající povahu, hlavně po ránu :-) Čeká ji spousta zvířátek a dalších dobrodružství, což je pro měňavce a poloboha větru a moře skvělá inspirace :-) Poslední indiánka "Malá Medvědice" své jméno dostala, protože opravdu vypadá jako malý roztomilý medvídek. A právě tím Štefkovým učarovala a tak Izzy také dnes v podvečer odchází. Jede sotva patnáct minut do Sazovic a čeká na ni kočička a její tetička Haley, pro kterou to bude malé velké černé překvápko.  Dnešní loučení je pro mě novou zkušeností. Kdo mě zná, ví, že bych z tohoto spojení černou holčičku moc chtěla. Ale teď bych se jí nedokázala dostatečně věnovat a tak musím zůstat nohama na zemi. A tak jsem myslela, že to bude nejtěžší loučení ze všech a bylo to úplně naopak. Všechny tři holky odjížděli do rodin, kde už naše štěňátka žily nebo žijí a které se navíc stali našimi dobrými přáteli. Žádný smutek, slzy prostě nic. Jen radost a přání všeho krásného. Protože vím, že budou mít domov plný lásky a tu nejlepší péči.

28.7.2023 - 61 dní - po deštích a nekončících hrách holčiček zahrada vypadá tak trochu jinak. Musím ale přiznat, že ty malé holčičky za to můžou ze všech nejmíň :-) Ty velké se velice rádi nakazí a zřejmě si myslí, že se mezi hrajícími prcky ztratí. Zase padly nějaké větve a levandule už to tentokrát zřejmě nerozchodí. Od bláta je všichni a všechno špinavé. Udělali jsme dnes jestě holkám poslední portrétky a v úterý proběhlo další odčervení. Z malých jsou zdravě sebevědomé a zkoumavé fenečky a to vše je známka blížícího se loučení. Mají před sebou poslední společný večer a noc.

26.7.2023 - 59 dní - dnes se k nám vrátila Aimee. V její nové rodině se vyskytla prudká alergická reakce a ač neradi, museli noví páníčci učinit tohle bolestivé rozhodnutí. Je nám jich moc líto. Víme, jak moc se na Aimee těšili. Život někdy přinese i nepříjemná překvapení. Musím říct, že Aimee se k nám vrátila jako naprosto spokojená a vyrovnaná holčička. Hned zaplula mezi ostatní, jako by nic. Je jasné, že se ty čtyři dny měla dobře a nic jí nechybělo. Děkujeme Hanesovým za skvělou péči o naši blondýnku a přejeme jen dobré. 

23.7.2023 - 56 dní - zatím, co dvě malé černé indiánky užívají v horkém dni vodní radovánky, postupně dostáváme zprávy z nových domovů. Nemůžeme z nich mít větší radost. Cestu i první noc všichni tři zvládli skvěle. A nejen to. Rasty se už naučil zpívat u klavíru, Bella ovládla techniku vstupu a výstupu do a z bazénku a Aimee po koupání zvládá i výkopové práce :-) Ostatní fotky z nových domovů postupně přidávám do alb.

22.7.2023 - 55 dní - ... a je to tady. Nastal první odjezdový den. Chtěli jsme udělat i naši objíbenou houpačkovou společnou fotku, ale buď nebylo světlo, nebo chyběly ruce a nebo byla štěňátka příliš divoká a málo unavená. Ale zkusili jsme to a i když nepovedená, aspoň společná :-)

První indiánka si od nás pro svoji rozhodnost a smečkové chování vysloužila jméno "Bílá Vlčice". Bude prvním pejskem v mladé rodině a odjíždí asi hodinku cesty na Prostějovsko. Další černá indiánka má nejbláznivější pohybové kreace a velkou zálibu v kytičkách. Proto jméno "Tančící Květina". Svými bláznivými kousky svou rodinku určitě brzy nakazí a mimo to bude občas dekorací v jednom pražském květinářství :-). Náš jediný indián nemohl dostat jiné jméno, než "Velký Bratr" a radost bude dělat své rodině ve Valašském Meziříčí, kam vyrazil v podvečer. Po odjezdu Rastíka to na mě nějak dolehlo a Miunka za mnou přišla a neobvykle významně se začala tulit jako kočka. Ale za chvilku si už zase hrála s Mauí, Izzy a Čiki, jako by nic. Popravdě nevím, jestli jsem utěšovala já ji nebo ona mě :-)

21.7.2023 - 54 dní - poslední dny se intenzivně věnujeme připravě štěňátek na odjezd do nových domovů. Učíme je zvykat si na obojek, jízdu autem a ostatní praktické věci. Opakovali jsme i povahové testy a vyšly úplně stejně jako předchozí. Ani výstřely neodradily neohrožené zahradníky od společných her a vylepšování zahrady. Bouřka také prošla bez povšimnutí. Včera jsme nechali prcky naočkovat a odborně prohlédnout a u včelky pípnul je Rastík :-) Všichni jsou v pořádku a připraveni na velký svět. V týdnu jsme ještě udělali poslední portrétky a postojovky - přidány každému do alba. Malé Indiánky dnes čeká poslední společná noc ...

17.7.2023 - 50 dní  - "Indiáni" v těchto dnech zažívají obří dávku socializace dvounohé i čtyřnohé. Od bledých tváří dostali spoustu nových hraček a od "vlčí" smečky spoustu rad do života. Snad proto doma namáme žádného rváče, který by se nad ostatní povyšoval. Občas se samozřejmě někdo poškorpí, ale vše v rámci vyříkání si vlastních hranic. Na focení a společné chvíle jim nasazuju obojky, aby si je budoucí rodiny poznali, ale jen pod dozorem. Miu by je jinak hned sundala :-)  A samozřejmě se snažíme všichni přežít ta vedra. Protože psincák je dávno pryč, říkala jsem si, že se malým bude líbit bazén. Po zkušenostech z předešlých vrhů, kdy do většího nikdo ze štěňátek v tomto věku nešel ani v největším parnu, mě napadl lavor. A to se hned velice líbílo Aimee. V zápětí se přidala Bella a ostatní zkoumali opatrně jen na tlapku. Uvidíme jak dlouho vedra budou, možná dojde i na větší bazének :-) Jinak to byl teda milionový nápad. Od té chvíle totiž dělá Aimee čvachtací bazén i z misek na vodu a to je doma v ohrádce opravdu velká paráda :-) No, koho by po ránu nepotěšila menší domácí povodeň :-)

14.7.2023 - 47 dní - prožíváme krásné chvíle se štěňátky. Jsou velice přítulní, vnímají naše chování a s humorem sobě vlastním reagují na naše povely "ne, nekousej". Můj nejoblíbenější povel je - "lidi se nežerou" :-). Jejich největší trápení momentálně je, že se nemůžou rozhodnout, jestli nás chtějí pusinkovat nebo okusovat. Z praktických věcí - proběhlo čipování a další odčervení. Miunka přestává kojit. Z mámy se plynule stává velká kámoška a vymyslela novou hru. Jak rychle servat prckovi obojek. Dařilo se jí to asi tak za 3 vteřiny a štěňátka jsou tím pádem bez obojků. No, jednou to přijít muselo :-) V pondělí jsme zvládli portrétky. Bylo to na vedru a slunci dost náročné, ale zdokumentovat tuhle nádheru prostě musíme :-)

9.7.2023 - 42 dní - užili jsme si úžasných 5 dní volna v kuse se štěňátky. Šest týdnů uteklo a najednou si po zahradě pobíhá banda, co se těší z každé hry, každého kontaktu a každého demoličního nápadu. V hlavičkách mají všechno okolní dění tak nějak zorganizované a jsou sice malí, ale plnhodnotní pejsci s vlastním rozhodováním. Protože všechna štěňátka postupně také chytla psincový kašel, urychlilo to vypuštění ségry Čiki z karantény. A je z ní zase štastná Čiki a tak ze samého štěstí hrabe s malýma díry :-) Méně štastná je Šerynka, která tím pádem za štěňátky nemůže. Štěnda mají úplně mírný průběh. Je to spíš takový psincáček :-). Čím méně je Miunka kojí, tím více si s nimi a Čiki hraje. Dávám tomu týden, maximálně dva a máme doma zase bláznivou černou střelu. V průběhu týdne jsem dělala štěňátkám povahové testy, které dopadly dle očekávání podobně, jako u starších "CH" sourozenců. Aby se mezi sebou prckové nehádali, každý z nich byl v něčem nejlepší. Mauí měla nejlepší kontakt, Bella největší zájem o aport, Izzy nejlepší přinášení, Aimee nejlepší zvěř a Rasty byl nejodvážnější. Novinkou je, že už víme, která z černých holčiček je která  - legenda ve váhové tabulce. "Indiáni" už zvládají suché granulky a kuchyňská váha nestačí, vážíme teď na osobní. Není tolik přesná, ale ono to vážení je dávno jen pro radost :-)

2.7.2023 - 35 dní - z miminek se plynule staly malé piraňky, které potřebují více podnětů a tak dostaly prolézačky a mají nazahradě malou herničku. Také jsme stihli nové portrétky, ale nestihla jsem první pětitýdenní povahové testy. V plánu je mám na pondělí, nejhůř úterý. Čikinka je stále v karanténě s psincovým kašlem. Průběh má velmi mírný a o to víc nechápe, proč musí být zavřená. Je statečná, ale je jí moc smutno. Ostatní to zatím nechytli, ale ještě do středy bude muset být v karanténě. Z důvodu hrozícího psincáku jsme odložili odčervení, které mělo proběhnout ve středu. Věříme, že za pár dní bude vše za námi a Čikinka se bude moct věnovat sourozencům.

28.8.2023 - 31 dní - roztočil se návštěvní a socializační kolotoč. Moc rychle to letí a tak čas strávený se štěňátky je pro nás vzácností a užíváme si je, co nejvíc to jde. Za další týden se všichni ohromně zlepšily úplně ve všem. Zoubky už jsou velku a je to slyšet :-) Baští ode dneška 5 x denně a za minutku je vymeteno. Miunka je stále kojí, tak musíme hlídat rozumnou míru, aby nebyly jako koule. Jejich běhání se zrychluje a čas aktivity prodlužuje. Největším sprinterem je zatím Modrý pejsek. Také už máme pro "indíánky" jména. Blondýnka je Aimee (Šerynka se dme pýchou:-), pejsek je Rasty a černé holčičky Mauí, Bella a Izzy. Ale ty si ještě musí počkat, které jméno jim bude patřit. Čikinka se naučila krásně opatrně si s prcky hrát. Šerynka je v tomto velká profesorka a svůj laskavě výchovný talent naplno používá a moc si to užívá. Počasí nám většinou přeje a trávíme velkou část dne na zahradě a tam je malým moc dobře. Jen toho sluníčka by mohlo být víc, protože bez něj je většina fotek nepoužitelná a vypadá to, že fotím jen Aimee. Už tak máme na zahradě hodně stínu, ale to je zase pro štěňátka fajn. Jim jsou nějaké fotky srdečně jedno :-) Máme doma také jednu jobovku. Čikinka si z výstavy dovezla psincový kašel, který se jí projevil až v pondělí navečer, což je už mimo inkubační dobu. Tak má chudinka karanténu a všem teď dopujeme imunitu a do konce týdne by jsme měli vidět, co a jak. V neděli jsme stihli udělat portrétky, tak se můžete pokochat :-) Opět se po rozkliknutí fotky zobrazí alba jednotlivých štěňátek.

21.6.2023 - 24 dní - víkend jsme s holkama strávily na výstavě a tak doháníme. Za týden se štěňátkám doslova změnil svět. Už umí používat zrak a sluch a hrají si spolu. Potřebují více prostoru a tak se o víkendu stěhovaly do nového mnohem většího bydlení. V neděli další manikůra, ale hlavně první návštěva zahrady. Nejodvážnější byla Růženka a vydala se na průzkum. Radost má Čikinka, která dostala povolení hrát si se štěńátky. Je sice ještě trochu moc akční a už dostala od Miu i facku tlapou, ale určitě se správnou míru hry brzy naučí. Od pondělí jsme začali s příkrmy a všichni jsme tipovali jako největšího žrouta také Růženku. Ta překvapivě jí stylem - tak dobře, když to tady leží :-). Největším žroutem je zatím Fialka. Opakovaně se do bašty pustila jako správný hladem týraný labrador :-).  Indiánci nám teď baští 3x denně, ale musíme opatrně. Muinka má totiž stále hodně mlíčka a najedená štěňátka toho tolik nevypijí. To se brzy změní, jak začnou víc běhat. A to bude co by dup :-)

14.6.2023 - 17 dní - za pár dní se stalo úplné kouzlo. Z ležících pupíků jsou najednou pejsci, které všechno baví a zajímá. Pravda, je to jen na pár minut, než jim dojde šťáva, ale o to zácnější tyhle kouzelné chvilky jsou. Například pejska naprosto nadchnul vrtící ocas maminky. Chvilku ho svým vrtěním vyzýval k další hře a potom se do něj zakousnul. V zakousnutí sice usnul, ale bylo znatelné, jak ho tento zápas bavil. Růženka zase na nic nečeká a okamžitě s velmi rychlými reakcemi jde do boje. Je to celkem pozoruhodné, protože jinak je největší pohodář a spáč. A třeba Fialka je spíš něžnější. Přistihla jsem ji, jak si chce hrát s Miunčiným uchem, ale raději ho celé olízala. Až když ucho nereagovalo, jej teprve zakousla :-) Štěňátka dnes zažila první odčervení. Chvilku se divily, co to mají v pusince, až z toho divení se usnuly :-)

11.6.2023 - 14 dní - ke dvěma týdnům si štěňátka vysloužila další portrétky i manikůru. Oči začala otevírat i Růženka a chybí už jen Fialka. Protože je Miunka se štěňátky na spokojené vlně, zkusíme se dnes vyspat a nechat je v noci samotné. Samozřejmě Miuška dostane svou půlnoční porci a pak také ve čtyři ráno. Rožky v bedýnce jsme zacpali ručníky, aby tam někdo nemohl zůstat viset a uvidíme, jak noc proběhne. Máme také další poznatek ke slečně Červené. Přesto, že rozhodně nepatří mezi pecivály, je schopna usnout v nesmyslné poloze a spí tak klidně i hodinu. Asi těch praštěných černých holčiček bude víc :-)

10.6.2023 - 13 dní - u nás se dějí velké změny. Najednou to v bedýnce chodí. Sice se ještě rychle unaví a za minutu jsou zase na pupku, ale poctivě trénují a to i ve spaní. Dokonce jsem několik štěňátek viděla ze spaní cválat. Jak se jim může zdát, že za něčím běží ? Záhada pro šamana :-) Mimo přespolní běh je občas slyšet , jak ze sna vyštěkávají nebo vrčí. A slečna Fialová se nám zase ze spaní směje. V noci ze středy na čtvrek si Růženka udělala výlet z bedýnky. Moc se jí asi nelíbil, protože jak vypadla, tak se divila a nakonec vydatně křičela :-) V pátek začal otevírat očička pan Modrý a dnes slečny Červená a Zelená. Taky jsou už cítit pod dásněmi zoubky. Štěňátka si spolu ještě nehrají, ale už se ocumlávají a ožužlávají. 

7.6.2023 - 10 dní - malí "Indiánci" se pokouší skládat nožičky pod sebe a občas se jim to i daří. Zvyšuje se aktivita štěňátek a nejakčnější je aktuálně pejsek. Ostatní také nejsou žádní lenoši. Zkoumají různé pachy v bedýnce a je úžasné, jak hledají první vědomý sociální kontakt. Přes to, že se nepotřebují víc zahřívat, těší je, když se navzájem dotýkají a jsou s jiným sourozencem. I vztahy v dospělé psí rodině jsou nečekaně uvolněné. Miu si je jistá, že štěňátkům nehrozí žádné nebezpečí a tak nechává Čiki přijít blíž. Čiki má totiž takový respekt, že i když se Miu vůbec nedívá nebo nahlas spí, nepřijde blíž než na půl metru. Vzledem k její extrémní zvědavosti, praštěné povaze a touze poznat nové sourozence, ji moc obdivuju za sebeovládání :-) Šerynka nic neřeší a nezkouší. Už to zná a ví, že jak skončí nuda v bedně, přijde její chvíle :-)

4.5.2023 - 7 dní - všechna štěňátka nám předpisově zdvojnásobila porodní váhu. Miunka také vidí, jak prospívají a bez problémů od nich odejde spát na dlažbu nebo do pelíšku. Nejvíc času s nimi tráví v noci. To bedýnku téměř neopouští. A dnes poprvé se dožadovala procházky, což je jasná známka, že se o štěňátka tolik nebojí a zbytku psí rodiny důvěřuje. Maminka je teď moc spokojená. Užívá si kolotoč vývarů a porcí navíc. Štěňátka se umí pořádně napít a o to déle spát. To Miu ještě úplně nepochopila. Pořád je chodí kontrolovat, jestli je všechno v pořádku. K týdennímu výročí dostanou u nás štěňátka vždy manikúru zdarma a také individuální portrétky. Nedá mi to, abych nezhodnotila první poznatky o povahách štěňátek. Pan Mordý se zatím projevuje jako velký pohodář. Hned po krmení odpadá a obvykle spí vyvalený pupkem nahoru. Velmi podobně se chová i slečna Růžová, která si ještě k tomu vždycky najde nejchladnější místo bedýnky. Slečna Červená bude mít ráda polštářky. Buď má hlavičku ven z bedýnky nebo sedí mezi tyčkami jako v křesle s hlavou opřenou. Takhle vydrží spinkat i hodinu :-). Slečna Zelená je zase velký zkoumavec. Oproti ostatním víc všechno očichává a ochutnává. Zatím nejpraštěnější je slečna Fialová. Mimo jídlo se nijak zvlášť neprojevuje, ale při krmení intenzivně vrtí ocáskem. Takové štěňátko jsme ještě nikdy neměli :-) Založila jsem každému z "Indiánů" jeho osobní album, které se zobrazí po rozliknutí fotky.

2.6.2023 - 5 dní - malincí nám hezky rostou. Každý den se těším na vážení. I bez něj je vidět, jakou změnou za tečh pět dní prošli.  Když se někomu podaří odkulit se na záda, tak mu dá hodně práce, překulit se zpátky, i přes to, že jsou krásně osvalení. Obvykle je to i s křikem :-) Plná bříška je zahřívají a po krmení už je jim u maminky vedro a jdou si po svých. Miunka to využívá a odchází na chladnou na dlažbu. Sice jen na chvíli, pořád si je ještě hodně hlídá. Čikinka to teď neměla moc lehké. Pro klid Miu jsme ji nemohli nechat chodit doma volně, jak je zvyklá. Snažíme se jí to všemožně vynahradit venku. Šerynka to naštěstí vůbec neřeší. A dnes jsme se odvážili a holky nechali volně. Šerynka přesně ví, kam může a kam už ne. Čikinka je ale velice zvědavá a i přes několik varovných signálů od Miu, byla zvědavost větší. Takže dostala od Miušky výchovnou a taky už přesně ví, kde je bezpečná hranice :-) A naší blonďaté princezně začal vystupovat pigment :-)

30.5.2023 - 2 dny - "Nedělňátka" se za dva dny z nudliček proměnila na horu svalíků cvalíků. Není to žádné překvapení, Miunka je hodně mléčná. Dokonce tak moc, že včera večer jsem objevila náběh na zánět mléčné žlázy. Štěňátka totiž první den ještě nedokázala všechno odpít. Celou noc i den jsme zahřívali a masírovali a vypadá to dobře. Miminkám se mezitím zvětšuje objem žaludku a vypadá to, že teď už zvládnou vypít úplně všechno :-) Ve váhové tabulce jsou jejich přírustky. Vážím až večer, takže první přírustek je za den a půl. Včera večer upadl pupeční pahýlek prvozozené slečně "Červené" a do rána všem ostatním. Zatím, co první den se všichni tulili k mamince i sobě navzájem, dnes už je jim spíš teplo. Vidíme je spokojeně ležet samostatně s vyplazenými jazýčky. Také nastala změna obojků, které dnes opožděně dorazily. Děti to vybrali tak, že slečna žlutá má světle zelený, pejsek světlejší modrou a blondýnka tmavší růžovou. 

"Indiáni" jsou na světě

28.5.2023 - .... v noci už byla Miunka víc neklidná a kolem jedné ráno začala postupně odtíkat voda a před třetí první náznaky mírných stahů. Ve 4:44 se narodila první holčička a postupně další štěňátka. Tentokrát jsme se ale museli smířit i se špatnými zprávami. V pořadí třetí a sedmé štěňáko svůj příchod na svět nezvládlo. Oba to byli černí pejsci. Stalo se nešťastnou shodou okolností, že všechna štěňátka jsou větší než minule a ještě šla všechna zadečkem. A přestože byla Miunka moc šikovná, tahle kombinace si vybrala svou daň. První pejsek doplatil na to, že byl největší a druhý zase, že poslední. Moc nás to mrzí, ale takový je život a chovatelský obzvlášť. Ale chceme se už dívat jen dopředu a naštěstí se můžeme těšit ze čtyř holčiček a jednoho klučíka. Miunka je v napostém pořádku a pro tuhle pětku bude mít spoustu mlíčka. A my si je o to víc užijeme. Posílám také poděkování Kiphíkovi, který nám vyplnil prosbu. Koneckonců i sobě napravil pověst. Už se začínal dostávat do řečí, že mu holčičky moc nejdou.

Statečná úžasná Miuško, moc děkujeme, ....... Vítejte malí "Indiánci"

27.5.2023 - 61. den březosti - dnes teplota nepřesáhla 36,8ºC. "Indiáni" nám tím posílají kouřové signály, že už se na nás taky těší ...

25.5.2023 - 59. den březosti - včera byla Miu na procházce podivně bláznivá. Pořád pobíhala, jako by chtěla najednou vyčichat všechno na světě. A večer se zase nekompromisně zaparkovala do pelechu pod schody. Není zdaleka tak pohodlný, jako ty ostatní, ale minule si ho vybrala pro narození štěňátek, tak zřejmě bude mít zase stejný názor. Je to nejtmavší koutek domu. Mira měl včera krásný zážitek. Jedno štěňátko kopalo velice urputně a šlo poznat, že se jedná o zadní nožičku:-) Dnes se Miunka pořád přemísťovala a spánku přes den moc nedala. Bříško je takové napnuté a podle všeho je poznat, že příchod miminek se blíží. Poprvé jsme šly jen na malou procházku do parku za domem, teplota se pohybuje mezi 37,4 a 37,7ºC a v bříšku je pořádný indiánský tanec :-)

23.5.2023 - 57. den březosti - tak už rozhrabává i Šerynka :-). Dnešní večerní teplota 37,8ºC, porodní bedna je nachystaná. A nejlepší dnešní zpráva je, že miminka už mají vyvinuté i plíce, což zamená kompletně dokončený vývoj. Teď určitě svolávají kmenovou radu, aby se dohodla, který den bude pro narození nejlepší :-)

22.5.2023 - 56. den březosti - maminka je velice spokojená. Trošku aktivity střídá se spánkem a pravidelnou porcí bašty. A to se jí velice líbí. Při každé návštěvě spíže se jde podívat, jestli náhodou nepřibude další porce :-) Je pořád moc tulivá a bříško je docela velké. Když leží, je slyšet, jak oddychuje zhluboka. Při pohybu je to mnohem lepší. Na procházce ze začátku pobíhá, i když poskoky už působí nemotorně. Pak se věnuje pasení trávy a ke konci procházky už jen funí. Domů chodíme rychlostí tak 1 km/h :-) Samozřejmě jí délku procházky postupně zkracujeme. Měřili jsme taky první večerní teplotu - 37,7ºC. Novinkou je Miunčino hrabání. Minule totiž nehrabala vůbec a to ani při porodu, obstarala to za ni Šerynka. A teď zodpovědně začala rozhrabávat pelíšky a Šerynka to naopak neřeší :-) Štěňátka v bříšku hezky kopou a do termínu nám zbývá týden ...

21.5.2023 - 55. den březosti - Miunka se má dobře a více napíšu zítra. Měli jsme totiž neočekávaně dlouhý a náročný víkend :-)

15.5.2023 - 49. den březosti - chtěli jsme fotku až zítra pro porovnání ve stejný den jako při minulých štěňátkách, ale straší nás povodní biblických rozměrů. Takže zde, prosím, umělecké těhotenské foto :-)

14.5.2023 - 48. den březosti - bříško poslední dny roste rychleji a začíná tam být těsno. Díky tomu jsem včera poprvé cítila pohyby štěňátek. Není snadné Miunku přesvědčit, aby přestala vrtět ocáskem a byla chvíli v klidu. Ale vyčíhla jsem chvilku, kdy se vyvalila na záda a bříško tak bylo přístupné ze všech stran a na dvou místech mě mrňousci pošimrali. Dnes už to bylo hezky cítit i při ležení na boku. Miu teď častěji střídá odpočinkové polohy a víc vyhnedává dlažbu. Jako dárek ke Dni matek ode dneška dostává nabaštit 4x denně. Na procházkách se zatím proběhne a půl hodinka je teď pro ni akorát. Brzy uděláme těhu fotku :-)

10.5.2023 - 44. den březosti - mlíčko už se pro miminka chystá. Včera ráno bylo poprvé vidět, jak se mléčná žláza přes noc zvětšila a vydatně  vypadávají chloupky na bříšku. Maminka při prozázkách zatím žádné omezení nepociťuje, ale je vidět, že už tolik neběhá.

7.5.2023 - 41. den březosti - je to tak 3 dny, co mě Miu přepadla u snídaně a neodbytně se chtěla tulit. Dostala takový tulivý záchvat, zobala do mě a odmítala jít na místo. Tohle nikdy nedělá, běžně je to hodná holka, ale co by jsme pro její spokojenost neudělali :-) Už se taky začíná kulatit. Shora jí zmizel pas a vypadá směšně. Na procházkách musíme vysvětlovat, že opravdu není tlustý pes. Miu měla dnes na návštěvě tetičku Šárku a byla velmi rozumná.  Žádné zbytečné divočení. U štěňátek aktuálně probíhá osifikace prstů a hřbetu, objevují se náznaky strsti a jsou na 30% porodní váhy, jak nám dnes v milé zprávě napsali jedni budoucí majitelé stěňátka. Děkujeme a moc zdravíme ! 

1.5.2023 - včera večer se Miu naprosto drze a neomaleně dožadovala večeře. Dnes jsem ji brala na procházku před obědem, aby nešla s plným bříškem samo sebou. Ukázalo se, že to nebylo úplně dobré rozhodnutí. Miu se nám totiž zbláznila a jejím novým koníčkem je obžerství. Venku žrala všechno, co ji přišlo pod tlamku a chvílemi jsem měla pocit, že má snad sedmičkový nos :-). No, je nám jasné, že budeme vždy venčit cca 2 hodinky po obědě :-). Jinak ji musím moc pochválit, jak si uvědomuje svou mateřskou roli. Hezky si sama pobíhá, žádné divočení. Dokonce vypíchla dva zajíce a rozumně vyhodnotila, že není třeba vyvíjet přílišnou aktivitu v tom dnešním teplém dni. Hezký den měl i tatínek Kiph a poslal s paničkou Laďkou pozdravy :-)

30.4.2023 - 34. den březosti - bříško už začíná být vidět i pohmatem cítit. Obzvlášť, když si lehne na záda, se jí na boku udělá hezká boulička :-) Aktuálně mají štěňátka velikost asi tak pinpongového míčku. Miu se sice snaží tvářit o něco zodpovědněji, ale když přijde Čiki s dobrým nápadem, nenechá se přemlouvat. A tak je teď naší největší starostí, aby holky moc nedivočily. Ode dneška holky už budeme venčit zvlášť a Miunce jako bolestné přibude v jídelníčku oběd :-) Také jsem založila WhatsAppovou skupinku, kde budou oproti deníčku především novinková videa. Kdo bude chtít do skupinky přidat, ozvete se mi. Do narození štěňátek nám zbývá přibližně měsíc. Přejeme všem krásné jaro a ať Vám to čekání rychle uběhne.

25.4.2023 - 29. den bžezosti - Miušce schody projdou :-). Tato štěnátka, která budou mít jména na "I", ode mě prozatím dostala přezdívku "Indiáni". A aby své přezdívce dostály, hned na úvod si s námi zahrály na schovávanou. Nakonec pan doktor 4 vypátral, tak můžeme uzavírat sázky, jaký počet nakonec bude. Nejvíc nám napoví tempo, jakým poroste bříško. Hlavně si přejeme, ať je vše v pořádku a jsou všichni zdraví.

21.4.2023 - 25. den od krytí - dnes jsme byli s Miunkou na sono, ale pan doktor ještě nedokázal s jistotou říct, jestli březí je nebo ne. Asi jsme to způsobili i my, tím, že jsme jí nechtěli bříško holit. Její klid je pro nás teď nejdůležitější. Půjdeme znova v úterý nebo středu a to už bychom měli vědět na 100%.

18.4.2023 - 22. den od krytí - doma si všichni myslí, že Miunka se dožaduje tulení víc než jindy. Já ten pocit úplně nemám. Ale je pravda, že když jsme v patře, tak si lehne na schody, kam má zákaz. A kdyby na první nebo druhý, ona jde klidně na osmý. Taková drzost :-). Jestli to stihneme, tak v pátek půjdeme na sono. Pokud ne, tak až v pondělí. Až pak se uvidí, jestli jí ty schody projdou :-)

12.4.2023 - 16 dní od krytí - Miunka olizuje a umývá všechny a všechno. Zdá se i malinko klidnější.

7.4.2023 - dnes je to 11 dní, co jsme byli za Kiphíkem. Miuška se v chování nijak zvlášť nemění. Začala jen víc štěkat na všechno, co se za oknem pohne a když je tam kočka, je schopná rozbít sklo. Takhle hlídací předtím nebyla :-) Venku ale s Čiki pořád hodně řádí. Jsme z toho trochu nervozní a snažíme se to korigovat. Věříme Miu, že ví, co dělá.

28.3.2023 - 13. den hárání - vzledem ke včerejší vyšší hodnotě jedeme na překrytí už dnes. Protože včera se stalo vše potřebné, dnes necháváme oba zaláskované spolu poběhat, ať si naplánují svůj volný čas dle vlastního uvážení :-). Výsledkem je za ty dva dny dohromady svázání více než hodinu. Odjíždíme spokojení a vyhlížíme vrány, jestli nám náhodou nechtějí přeletět nad autem. No, nevím. Jeden špaček a dvě kačky za celou cestu. Tímto povyšuju kachny divoké na nosiče holčiček v jarním období a dávám jim plnou důvěru. A pro jistotu jsem poprosila o holky i Kipha  

27.3.2023 - 12. den hárání - druhý ranní progesteron už má hodnotu 11,6 ng/ml, takže odpoledne jedeme za Khipem. Opět se na sebe oba těšili, tektokrát o to víc, že věděli, co je čeká :-). Všechno se zdařilo, jak mělo a zítra zase :-)

24.3.2023  - 9. den hárání - první progesteron má hodnotu 2,5 ng/ml. Zároveň jsme krev poslali na celkovou biochemii pro ujištění, že je Miunka zdravá. Výsledky byly v naprostém pořádku a klinicky je Miu v nejlepší kondici. Plánování štěňátek tak nic nebrání.

Na letošní rok jsme štěňátka vyloženě neplánovali a rozhodnutí jsme nechali na Miunce. Podmínkou bylo, že bude hárat do konce března. Při jejím osmiměsíčním intervalu to vycházelo na květen. Jen pro jistotu jsem nechala vystavit krycí listy. No, a Miu si začala hárat 15. března se samozřejmým výrazem :-). 

Přes rok jsem vybírala krycího psa a porovnávala. S každou další fotkou nebo setkání s odchovanečky jsem se utvrzovala v tom, že spojení s Kiphem je výjimečné a všichni ostatní psi v tomto porovnání postupně odpadali. Kiph a Miu se k sobě výborně hodí a jejich dnes už 13 měsíční dětičky to denně potvrzují. Povahou, exteriérem i bláznivou chutí do všeho, co život přináší. Chovatelská zvídavost šla stranou a pojedeme zase za Kiphem :-)

Více o důvodech, proč jsme před rokem a půl vybrali Kipha se dočtete na začátku deníčku "CH"

Tabulka váhových přírustků